Univerzity
Katedra environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
Vyučující: PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., Prof. Einar Strumse z Univerzity v Lillehammeru
Katedra environmentálních studií se od svého založení v roce 1998 věnuje studiu vazby mezi člověkem, přírodou a životním prostředím z hlediska společenských věd. Výuka environmentálních studií pro bakalářské i magisterské studenty a studentky nabízí propojení přírodních věd, sociologie, ekonomie a estetiky s prakticky zaměřenými předměty, které se zabývají např. veřejným a neziskovým sektorem, právem v ochraně životního prostředí, ekopodnikáním, biozemědělstvím, ekopedagogikou apod.
Své místo ve studijní nabídce mají také psychologicky orientované kurzy i jednorázové přednášky odborníků. Prof. Einar Strumse z Univerzity v Lillehammeru vedl na katedře poprvé roku 2002 celosemestrální kurz Environmental Psychology, který v letech 2010, 2011 a 2013 pokračoval pod názvem Psychological Perspectives on People and Environment. Kurz poskytuje reprezentativní přehled témat environmentální psychologie, jako je např. vnímání a poznávání prostředí, postoje k ochraně životního prostředí, život ve městě (přelidnění, soukromí), vliv přírodního prostředí na lidskou psychiku a environmentální udržitelnost. Kurz Einara Strumseho se bude otevírat také v příštích letech.
Počínaje školním rokem 2012/2013 se možnosti studovat psychologii v rámci magisterských environmentálních studií dále rozšířily: PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D. vyučuje v podzimním semestru kurz Ekopsychologie I : Vztah k přírodě a životnímu prostředí, který spojuje převážně zahraniční poznatky z conservation psychology a ecopsychology druhé generace. V jarním semestru Jan Krajhanzl lektoruje kurz Ekopsychologie II : Komunikace environmentálních témat s veřejností, který čerpá z environmentální komunikace, sociálního marketingu a aplikuje conservation psychology a ecopsychology druhé generace na otázky komunikace témat životního prostředí s veřejností. Jako člen katedry Jan Krajhanzl také pravidelně konzultuje a vede bakářské a magisterské diplomové práce.
Přehled akademických pracovišť v ČR, kde byly v předchozích letech vyučovány relevantní kurzy
Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze: PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D. na katedře vyučoval během svého doktorského studia v letech 2005-2009 volitelný kurz Osobní vztah člověka k přírodě / Úvod do ekopsychologie, který čerpal především ze zahraniční conservation psychology a ecopsychology. Vedl zde také několik studentských prací, např. Michala Šmolky a Lindy Leskovské. Na stejné katedře proběhl v letním semestru 2008 kurz Environmentální psychologie Mgr. Jakuba France.
Katedra společenských věd Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem: Prof. Marek Franěk, Ph.D. zde vyučoval v letech 2006-2013 kurz Environmentální psychologie, který nabízel přehled poznatků environmentální psychologie. Ty se týkaly např. vlivu přírodního, interiérového a virtuálního prostředí na psychiku člověka, regenerace pozornosti, akustické ekologie, postojů a motivace k udržitelnému chování či kampaní za veřejnou dopravu.
Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze: Mgr. Pavel Skála, Ph.D. na Přírodovědecké fakultě vedl v roce 2009 kurz Dynamické ekopsychologie, ve kterém se zaměřil především na myšlenkovou tradici roszakovské ekopsychologie rozvíjenou v radikální ekopsychologii Andyho Fischera.
Katedra matematiky a ICT Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem: Mgr. Jiří Henzl je podepsaný pod e-learningovým kurzem Environmentální psychologie ve školní praxi, který byl spuštěn v roce 2012.
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
