Vliv prostředí
ČT24: Sociální psycholog: Vyčerpaná pozornost se stává součástí našeho života. A fake news z toho těží
Rozhovor o tom, jak významně ovlivňuje náš život záplava informací kolem nás. Ve vztahu k sobě samým a druhým lidem, ale také ve vztahu k politice a ve vztahu k přírodě. Pro web ČT24 odpovídal Jan Krajhanzl.
Prolomit vlny: Žádné dobré zprávy pro roztěkané davy v post-pravdivé době
O vztahu mezi unavenou pozorností a politickým děním. Komentář pro Český rozhlas, pořad Prolomit vlny.
Transition to Sustainability: What did WWOOF volunteers at an organic farm learn?
Přinášíme odkaz na vynikající diplomovou práci Martina Malce a oponentský posudek v plném znění.
Studio 6: Rozhovor s autorem přírodních hřišť a školních zahrad Michaelem Grasemannem
Co nabízejí dobrá dětská hřiště dětem? A jak by takové hřiště nemělo vypadat? Zajímavý rozhovor s německým autorem přírodních hřišť a školních zahrad Michaelem Grasemannem ve Studio 6 Česká televize.
Člověk + příroda = udržitelnost? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti
Nejen environmentalisté si uvědomují, že jednou z mnoha změn, kterými společnost v posledních desetiletích prochází, je i proměna vztahu lidí k přírodě – a právě tímto tématem se zabývá náš sborník. V první části mapujeme vzájemný (měnící se) vztah člověka a přírody. Ve druhé části se zamýšlíme nad tím, jak podpořit environmentálně udržitelné chování. Ve třetí části se pak ptáme, jakou roli pro udržitelné chování má pobyt v přírodě.
Barbie vyráží do přírody
Co si obout do přírody? A co když potkáte v přírodě medvěda? Přinášíme ukázku z bestovního komixu pro děti.
Ekolist: Když je chladno, tak na klimatické změny tolik nevěříme, ukázal výzkum
Ekolist: „Ukázalo se, že aktuální počasí může silně ovlivnit názory lidí na globální oteplování,“ tvrdí Simon Donner z University of British Columbia. Čím je chladněji, tím více má americká veřejnost a novináři tendenci pochybovat o vědeckých závěr o klimatu. Naopak, jejich obavy z globálního oteplování stoupají s vyššími teplotami.
Respekt: Dobrodružství v pavilonu č. 14
Působivý článek Petra Třešňáka z prostředí psychiatrické léčebny. Příběh hlavního hrdiny by se dal shrnout takhle: "V roce 2007 bylo v kartě tohoto pacienta 177 záznamů o neklidu, a to se zdaleka nepsaly všechny. V roce 2010 jich bylo 12. Od začátku loňského roku Ivan Kaliáš ani jednou nikoho nenapadl." Pokud vás zajímá, jak se ten zázrak stal a proč se mu věnujeme na Českém portálu ekopsychologie, vřele ho doporučujeme k přečtení.
Role předškolního vzdělávání ve výchově k udržitelnému rozvoji
Příspěvek se zabývá rolí a významem environmentální výchovy v předškolním věku dětí. Jako příklad dobré praxe je dále představen alternativní koncept předškolní výchovy – lesní mateřské školy, který s úspěchem funguje v Německu, Dánsku a dalších zemích. Výsledky zahraničních výzkumů dokazují potenciál této alternativy pro předškolní výchovu.
Technologie, trauma a divočina
Klinická psycholožka Chellis Glendinnig o sobě mluví jako o sociální kritičce, která zkoumá vliv (průmyslových) technologií na lidství. Byla také jedním z prvních, kteří se snažili aplikovat psychologii traumat a závislostí do kontextu ekologické krize. Pokud chcete na dálku zalistovat její kapitolou z knížky "Ecopsychology: Restoring the Earth, Healing the Mind", tady je shrnutí toho nejdůležitějšího.
Víte, že dnešní děti tráví volnou hrou venku přibližně 2x až 4x méně času než generace jejich rodičů před 25-30 lety?
Průměrné americké děcko tráví spontánní hrou někde venku (na ulici, v parku, v přírodě) přibližně PŮL HODINY TÝDNĚ. Americká akademie pediatrů upozorňuje, že děti potřebují pro svůj zdravý vývoj alespoň JEDNU HODINU DENNĚ. Průměrné dítě je tedy venku 7 % z množství času, který pro své zdraví potřebuje.
Více najdete v blogu Jana Krajhanzla.
