Proč lidé (ne)chrání?
Vyšlo nové "zelené" číslo Sociálních studií!
Přístupy (pohledy) zaměřené na chování v oblasti environmentalismu, tak by se dal přeložit podtitul před Vánoci vydaného anglického čísla Sociálních studií 2015/3.
Český rozhlas: Dva rozhovory o ekopsychologii
Český rozhlas Plus odvysílal 6. srpna 2015 dva rozhovory o ekopsychologii s Janem Krajhanzlem. Oba pořady připravila Markéta Ševčíková.
Stručné představení charakteristik vztahu k přírodě a životnímu prostředí
Ukázka z nové knihy Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (2014).
Transition to Sustainability: What did WWOOF volunteers at an organic farm learn?
Přinášíme odkaz na vynikající diplomovou práci Martina Malce a oponentský posudek v plném znění.
.jpg)
Sociologický časopis: Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání
Hana Librová se ve své studii zamýšlí nad tím, odkud se bere "zelená únava", tedy pocit zklamání a vyhoření patrný u některých lidí dlouhodobě se angažujících v ochraně životního prostředí.
.jpg)
Envigogika: Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost
Naše vize budoucnosti někdy vypovídají více o nás a o duchu (přítomné doby), než o budoucnosti samotné. Ve svém článku Jan Labohý a Bohuslav Binka popisují, "jaký dopad může mít sdílené vnímání budoucnosti na budoucnost samotnou."
Člověk + příroda = udržitelnost? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti
Nejen environmentalisté si uvědomují, že jednou z mnoha změn, kterými společnost v posledních desetiletích prochází, je i proměna vztahu lidí k přírodě – a právě tímto tématem se zabývá náš sborník. V první části mapujeme vzájemný (měnící se) vztah člověka a přírody. Ve druhé části se zamýšlíme nad tím, jak podpořit environmentálně udržitelné chování. Ve třetí části se pak ptáme, jakou roli pro udržitelné chování má pobyt v přírodě.
Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí
Významnou pozornost psychologů a aktivistů v posledních letech přitahují emoce, které prožíváme tváří v tvář problémům životního prostředí. Právě díky těmto emocím můžeme lépe pochopit, proč se lidé tak často chovají v souvislosti s aktuálními hrozbami podivně/iracionálně.
Děti a příroda: období dětského vývoje z hlediska environmentální výchovy
Každé období dětství, od počátku života až po mladé lidi na hranici dospělosti, má své jedinečné příležitosti pro rozvoj vztahu k přírodě.
Zkušenosti významné pro formování vztahu člověka k přírodě – shrnutí dosavadních poznatků
Článek je přehledovou studií pojednávající o dosavadním výzkumu tzv. významných životních zkušeností (significant life experiences - SLE). Tato oblast výzkumu se zabývá otázkou, jaké životní zkušenosti se podílejí na formování proenvironmentálního chování
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
