Proč lidé (ne)chrání?



Vyšlo nové "zelené" číslo Sociálních studií!

Jan Krajhanzl  |  6. 1. 2016  |  Všechny články >

Přístupy (pohledy) zaměřené na chování v oblasti environmentalismu, tak by se dal přeložit podtitul před Vánoci vydaného anglického čísla Sociálních studií 2015/3.

celý článek >

3 komentáře >




Český rozhlas: Dva rozhovory o ekopsychologii

8. 8. 2015  |  Všechny články >

Český rozhlas Plus odvysílal 6. srpna 2015 dva rozhovory o ekopsychologii s Janem Krajhanzlem. Oba pořady připravila Markéta Ševčíková.

celý článek >

0 komentářů >




Stručné představení charakteristik vztahu k přírodě a životnímu prostředí

Jan Krajhanzl  |  13. 4. 2015  |  Všechny články >

Ukázka z nové knihy Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (2014).

celý článek >

0 komentářů >




Transition to Sustainability: What did WWOOF volunteers at an organic farm learn?

4. 2. 2014  |  Všechny články >

Přinášíme odkaz na vynikající diplomovou práci Martina Malce a oponentský posudek v plném znění.

celý článek >

0 komentářů >




Sociologický časopis: Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání

5. 12. 2013  |  Všechny články >

Hana Librová se ve své studii zamýšlí nad tím, odkud se bere "zelená únava", tedy pocit zklamání a vyhoření patrný u některých lidí dlouhodobě se angažujících v ochraně životního prostředí.

celý článek >

0 komentářů >




Envigogika: Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost

3. 12. 2013  |  Všechny články >

Naše vize budoucnosti někdy vypovídají více o nás a o duchu (přítomné doby), než o budoucnosti samotné. Ve svém článku Jan Labohý a Bohuslav Binka popisují, "jaký dopad může mít sdílené vnímání budoucnosti na budoucnost samotnou."

celý článek >

0 komentářů >




Člověk + příroda = udržitelnost? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti

kol.  |  7. 9. 2013  |  Všechny články >

Nejen environmentalisté si uvědomují, že jednou z mnoha změn, kterými společnost v posledních desetiletích prochází, je i proměna vztahu lidí k přírodě – a právě tímto tématem se zabývá náš sborník. V první části mapujeme vzájemný (měnící se) vztah člověka a přírody. Ve druhé části se zamýšlíme nad tím, jak podpořit environmentálně udržitelné chování. Ve třetí části se pak ptáme, jakou roli pro udržitelné chování má pobyt v přírodě.

celý článek >

0 komentářů >




Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí

Jan Krajhanzl  |  16. 4. 2013  |  Všechny články >

Významnou pozornost psychologů a aktivistů v posledních letech přitahují emoce, které prožíváme tváří v tvář problémům životního prostředí. Právě díky těmto emocím můžeme lépe pochopit, proč se lidé tak často chovají v souvislosti s aktuálními hrozbami podivně/iracionálně.

celý článek >

0 komentářů >




Děti a příroda: období dětského vývoje z hlediska environmentální výchovy

Jan Krajhanzl  |  7. 10. 2011  |  Všechny články >

Každé období dětství, od počátku života až po mladé lidi na hranici dospělosti, má své jedinečné příležitosti pro rozvoj vztahu k přírodě.

celý článek >

0 komentářů >




Zkušenosti významné pro formování vztahu člověka k přírodě – shrnutí dosavadních poznatků

Viktor Kulhavý  |  8. 5. 2009  |  Všechny články >

Článek je přehledovou studií pojednávající o dosavadním výzkumu tzv. významných životních zkušeností (significant life experiences - SLE). Tato oblast výzkumu se zabývá otázkou, jaké životní zkušenosti se podílejí na formování proenvironmentálního chování

celý článek >

0 komentářů >








Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?

Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.

Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).

Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.

archiv >