Média
ČT24: Sociální psycholog: Vyčerpaná pozornost se stává součástí našeho života. A fake news z toho těží
Rozhovor o tom, jak významně ovlivňuje náš život záplava informací kolem nás. Ve vztahu k sobě samým a druhým lidem, ale také ve vztahu k politice a ve vztahu k přírodě. Pro web ČT24 odpovídal Jan Krajhanzl.
Prolomit vlny: Žádné dobré zprávy pro roztěkané davy v post-pravdivé době
O vztahu mezi unavenou pozorností a politickým děním. Komentář pro Český rozhlas, pořad Prolomit vlny.
DVTV: Kdo je chvíli offline, jako by nebyl, varuje psycholožka
Jak děti a dospělé ovlivňují spousty hodin strávených u počítačů? O tom si povídala Daniela Drtinová s prof. PhDr. Lenkou Šulovou, CSc. z Univerzity Karlovy. DVTV vysílalo rozhovor 23. února 2015.
Proč si děti nehrají venku?
Čím to je, že se pořád krátí čas, který děti tráví hraním venku? Když čtete zahraniční výzkumy, setkáte se nejčastěji s pěti důvody, které tento nepříznivý trend vysvětlují.
.jpg)
The Telegraph: Přibývá batolat závislých na iPadech. Potřebují terapii
Čím dál více odborníků varuje, že chytré telefony, tablety a počítače jsou nebezpečné pro malé děti. Pojednává o tom článek vydaný v The Telegraph, který volně převzali Novinky.cz.
.jpg)
Dokumentární film "Útočiště interiérového člověka"
Filmová esej "Útočiště interiérového člověka" je po své premiéře dostupná on-line na stránkách České televize. Přináší zajímavé pohledy na úbytek kontaktu s přirozeným světem, vyznání Emilky Strejčkové a špetku ekopsychologie k tomu.
Psychologie Dnes: Proč potřebujeme přírodu
Jakub Hučín píše: "Ubližujeme přírodě a příroda se brání, slyšíme na jedné straně. Nikoli, není třeba se ničeho obávat, změny v ekosystémech jsou v historii Země běžné, uklidňuje druhá strana."
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
