Emoce
Čierna labuť: Ekopsychológ: Len malá časť populácie reaguje na etické argumenty
Rozhovor o síle a limitech informací a etických argumentů v ochraně životního prostředí. S Janem Krajhanzlem pro portál Čierna labuť.
Bedrník: „Dát ránu“ přírodě zblízka je těžší kvůli pocitům
Se svolením autorů publikujeme rozhovor s ekopsychologem Janem Krajhanzlem, který vyšel v časopisu pro ekogramotnost Bedrník v listopadu 2016.
Bezmocní před klimatickou změnou?
Kolikrát vás už napadlo, že vaše snahy o ochranu životního prostředí jsou – v porovnání s velikostí a složitostí problémů – marné?
Zpravodaj ekologických nevládních organizací: Jan Krajhanzl: Víme málo o lidech, které chceme oslovit
Rozhovor o strkání hlavy do písku před klimatickou změnou a aktivistických kampaních.
American Psychological Association: Psychology and Global Climate Change: Addressing a Multi-faceted Phenomenon and Set of Challenges
Doporučujeme zprávu týmu špičkových odborníků Americké psychologické asociace.
Proč se děti bojí přírody?
Rodiče a vychovatelé se setkávají s dětmi, které vyjadřují strach, štítivost či nepohodlí při přímém kontaktu s přírodou. Odmítají si sednout do trávy, zout si boty při přebrodění potoka, dotknout se slimáka nebo brouka, přespat v lese.
Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí
Významnou pozornost psychologů a aktivistů v posledních letech přitahují emoce, které prožíváme tváří v tvář problémům životního prostředí. Právě díky těmto emocím můžeme lépe pochopit, proč se lidé tak často chovají v souvislosti s aktuálními hrozbami podivně/iracionálně.
Ekolist: Když je chladno, tak na klimatické změny tolik nevěříme, ukázal výzkum
Ekolist: „Ukázalo se, že aktuální počasí může silně ovlivnit názory lidí na globální oteplování,“ tvrdí Simon Donner z University of British Columbia. Čím je chladněji, tím více má americká veřejnost a novináři tendenci pochybovat o vědeckých závěr o klimatu. Naopak, jejich obavy z globálního oteplování stoupají s vyššími teplotami.
Revue psychoanalytické psychoterapie: Psychoanalýza a klimatická změna: nový pohled na tři ekologie
Článek Josepha Doddse "pojednává o klíčové úloze psychoanalýzy (ve všech jejích rozličných podobách) v debatě o změnách klimatu. Psychoanalýza pomáhá demaskovat úzkosti, deficity, konflikty, fantazie, emoce a obrany, které jsou důležité pro porozumění lidského rozměru ekologické krize."
Ochrana přírody: Co v nás vyvolává bezmoc?
Co bezmocnost spouští a jak se s ní lze vyrovnat? Sebezpoznávací cvičení, které probíhalo v rámci kurzu Osobní vztah člověka k přírodě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Víte, proč má Český portál ekopsychologie ve svém logu zeleného muže?
Protože se v něm stejně jako v ekopsychologii prolíná to lidské a přírodní. Jedním z klíčových témat ekopsychologie je kontakt s přírodním světem a zelený muž ztělesňuje jak přírodní svět, tak důležitost našeho spojení s ním. Možná jste si všimli, že z úst zeleného muže vyrůstají zelené výhonky – a jedna z našich hlavních otázek přitom zní, jak s veřejností mluvit o přírodě a životním prostředí. A konečně, příroda kolem nás i v nás si zaslouží vnímavost a respekt, a my se budeme na našich stránkách opakovaně vracet k tématu, proč lidé (ne)chrání životní prostředí.
Zelený muž je nicméně symbol zahalený tajemstvím a je mnoho způsobů, jak ho interpretovat. Pokud se o zelených mužích chcete dozvědět víc, doporučujeme českou Wikipedii, povedenou bakalářskou práci Anny Němcové nebo ukázku z knihy "Cestami zelených mužů".
Logo Zeleného mužu pro nás vytvořila grafička Jana Kudrnová, kterou nám doporučili ze Sedmé generace.