Sociologický časopis: Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání

Foto: Foto: HannaDeva / Flickr.com (Creative Commons)

Hana Librová se ve své studii zamýšlí nad tím, odkud se bere "zelená únava", tedy pocit zklamání a vyhoření patrný u některých lidí dlouhodobě se angažujících v ochraně životního prostředí. Odpověď hledá v rozboru motivací, ze kterých proenvironmentální chování vyvěrá. Odcitujme si krátkou ukázku z článku:

Ať už myslíme na snahu přímo chránit přírodu a krajinu, nebo na hledače environmentálně příznivých životních stylů, úsilí jednotlivců obsahuje výrazné úskalí: více než institucionalizované a skupinové snahy je zranitelné neúspěchem. Profesionální a politické subjekty, ale dnes i profesionalizovaná ekologická hnutí mají svou setrvačnost; jejich práce je dalekosáhle organizačně i v čase zprostředkovaná, namnoze se bezprostředně nevztahuje k faktickým výsledkům. Institucionální snažení dovoluje odpoutat se od neúspěchu i díky tomu, že dnes umožňuje pohlížet na environmentálně orientovanou práci jako na každou jinou – jako na příležitost k výdělku. A především: kolektivity environmentálního hnutí nabízejí psychologickou podporu, která spočívá ve sdílení postojů, v podobnosti cítění a smýšlení.

Mezi environmentálně angažovanými občany i mezi novináři se ujal pojem „zelená únava“. „Třídíš odpad a nakupuješ lokálně – ale Země se stále otepluje a ledovce stále tají...“ zní perex článku H. Wilsona v The Independent, nesoucí název „Have You Got Green Fatigue?“ [Wilson 2007]. Podle názoru některých autorů je dnes nebezpečí plynoucí ze „zelené únavy“ snad ještě větší než rizika samotného environmentálního problému. Y. Macy a M. Y. Brown [1998] daly svému textu příznačný název: „Největší nebezpečí: apatie, zmrtvení mysli a srdce“.

Celý článek

• Sociologický časopis / Hana Librová: Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání