Envigogika: Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost
.jpg)
Naše vize budoucnosti někdy vypovídají více o nás a o duchu (přítomné doby), než o budoucnosti samotné. Ve svém článku Jan Labohý a Bohuslav Binka popisují, "jaký dopad může mít sdílené vnímání budoucnosti na budoucnost samotnou." Když odcitujeme z prvních odstavců:
"V jednom ze svých slavných citátů francouzský básník a esejista Paul Valéry (2000) s povzdechem konstatuje, že: „budoucnost už není co bývala.“ Upozorňuje tím na zajímavý fenomén negativní percepce budoucnosti.
Dle průzkumu Eurobarometeru, který byl publikován v dubnu 2012, se 52 % Evropanů domnívá, že v roce 2030 bude život těžší než dnes. V souvislosti s tím 63 % lidí předpokládá, že dnešní děti čeká složitější život, než jaký vede současná generace[1] (viz Graf 1 a Graf 2). Od roku 2009, kdy se odehrál výzkum s podobným tématem, tak dochází k posunu směrem k negativnějšímu vnímání budoucnosti."
Celý článek
- Envigogika / Jan Labohý, Bohuslav Binka: Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost
Jak citovat tento článek
LABOHÝ, Jan, BINKA, Bohuslav. Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost. Envigogika [online] 2013, roč. 8, č. 1. Dostupné z: http://www.ekopsychologie.cz/citarna/doporucujeme/envigogika-vliv-vnimani-budoucnosti
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
