Články
Stručné představení charakteristik vztahu k přírodě a životnímu prostředí
Ukázka z nové knihy Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (2014).
Bezmocní před klimatickou změnou?
Kolikrát vás už napadlo, že vaše snahy o ochranu životního prostředí jsou – v porovnání s velikostí a složitostí problémů – marné?
Jak se děti vyrovnávají s klimatickou změnou?
Změna klimatu v současné době zamotává hlavu kde komu – a to nejen vědcům, politikům, ekonomům nebo lidem přímo zasaženým jejími důsledky. Přemýšlejí o ní také děti.
Proč se děti bojí přírody?
Rodiče a vychovatelé se setkávají s dětmi, které vyjadřují strach, štítivost či nepohodlí při přímém kontaktu s přírodou. Odmítají si sednout do trávy, zout si boty při přebrodění potoka, dotknout se slimáka nebo brouka, přespat v lese.
.jpg)
Outdoorové aktivity dětí v Norsku
Následující příspěvek volně navazuje na článek Jak přežít v přírodě. Přiblíží čtenářům způsob prožívání času předškolních děti v norských mateřských školách.
Jak přežít v přírodě
Děti v norských mateřských školách se seznamují s přírodou a jejími zákonitostmi tím, že v ní vlastně žijí. Zkoumají ji, učí se ji vnímat a učí se k ní správně chovat.
Permakultura v mém pracovním životě (2. díl)
V minulém díle jste se mohli dočíst například o tom, jak při práci s lidmi využívat okrajové systémy, jak postupovat od vzorů k detailům a v čem spočívají podobnosti permakultury a koučování. V následujícím textu se zkusím zaměřit na dalších osm permakulturních principů.
Permakultura v mém pracovním životě (1. díl)
Jako pomůcka k vytváření chytrých systémů bylo permakulturou popsáno několik základních principů. Nejsem profesionální zahradník ani zemědělec, zkušenosti s permakulturními principy, které vám zde nabízím, pocházejí z práce s lidmi.
Předmluva k českému vydání knihy "Psychologie environmentálních problémů"
V momentě, kdy přichází na české knižní pulty vůbec první ekopsychologická monografie, se lze ohlédnout a podívat se, proč už několik let viselo vydání knihy o psychologii aplikované na problematiku environmentálních problémů ve vzduchu.
Zkušenosti významné pro formování vztahu člověka k přírodě – shrnutí dosavadních poznatků
Článek je přehledovou studií pojednávající o dosavadním výzkumu tzv. významných životních zkušeností (significant life experiences - SLE). Tato oblast výzkumu se zabývá otázkou, jaké životní zkušenosti se podílejí na formování proenvironmentálního chování
Víte, že dnešní děti tráví volnou hrou venku přibližně 2x až 4x méně času než generace jejich rodičů před 25-30 lety?
Průměrné americké děcko tráví spontánní hrou někde venku (na ulici, v parku, v přírodě) přibližně PŮL HODINY TÝDNĚ. Americká akademie pediatrů upozorňuje, že děti potřebují pro svůj zdravý vývoj alespoň JEDNU HODINU DENNĚ. Průměrné dítě je tedy venku 7 % z množství času, který pro své zdraví potřebuje.
Více najdete v blogu Jana Krajhanzla.
