Články
Stručné představení charakteristik vztahu k přírodě a životnímu prostředí
Ukázka z nové knihy Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (2014).
Bezmocní před klimatickou změnou?
Kolikrát vás už napadlo, že vaše snahy o ochranu životního prostředí jsou – v porovnání s velikostí a složitostí problémů – marné?
Jak se děti vyrovnávají s klimatickou změnou?
Změna klimatu v současné době zamotává hlavu kde komu – a to nejen vědcům, politikům, ekonomům nebo lidem přímo zasaženým jejími důsledky. Přemýšlejí o ní také děti.
Proč se děti bojí přírody?
Rodiče a vychovatelé se setkávají s dětmi, které vyjadřují strach, štítivost či nepohodlí při přímém kontaktu s přírodou. Odmítají si sednout do trávy, zout si boty při přebrodění potoka, dotknout se slimáka nebo brouka, přespat v lese.
.jpg)
Outdoorové aktivity dětí v Norsku
Následující příspěvek volně navazuje na článek Jak přežít v přírodě. Přiblíží čtenářům způsob prožívání času předškolních děti v norských mateřských školách.
Jak přežít v přírodě
Děti v norských mateřských školách se seznamují s přírodou a jejími zákonitostmi tím, že v ní vlastně žijí. Zkoumají ji, učí se ji vnímat a učí se k ní správně chovat.
Permakultura v mém pracovním životě (2. díl)
V minulém díle jste se mohli dočíst například o tom, jak při práci s lidmi využívat okrajové systémy, jak postupovat od vzorů k detailům a v čem spočívají podobnosti permakultury a koučování. V následujícím textu se zkusím zaměřit na dalších osm permakulturních principů.
Permakultura v mém pracovním životě (1. díl)
Jako pomůcka k vytváření chytrých systémů bylo permakulturou popsáno několik základních principů. Nejsem profesionální zahradník ani zemědělec, zkušenosti s permakulturními principy, které vám zde nabízím, pocházejí z práce s lidmi.
Předmluva k českému vydání knihy "Psychologie environmentálních problémů"
V momentě, kdy přichází na české knižní pulty vůbec první ekopsychologická monografie, se lze ohlédnout a podívat se, proč už několik let viselo vydání knihy o psychologii aplikované na problematiku environmentálních problémů ve vzduchu.
Zkušenosti významné pro formování vztahu člověka k přírodě – shrnutí dosavadních poznatků
Článek je přehledovou studií pojednávající o dosavadním výzkumu tzv. významných životních zkušeností (significant life experiences - SLE). Tato oblast výzkumu se zabývá otázkou, jaké životní zkušenosti se podílejí na formování proenvironmentálního chování
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
