Zvířata
.jpg)
Ochrana divoké přírody očima české veřejnosti 2015
Výzkum Katedry environmentálních studií FSS MU jako první šetření svého druhu přibližuje, jaký je vztah Čechů k divoké přírodě, jaký postoj mají k divokým šelmám či jak vnímají rozšiřování české divočiny.
Human-Animal Studies: Sociologie lidsko-zvířecí interakce a vztahů
Sociologové připomínají, že obrázek lidské společnosti je bez zvířat vždy neúplný. Článek představuje nový proud sociologie, který se zabývá např. hnutím za práva zvířat, vztahem k domácím zvířatům či profesemi pracujícími se zvířaty.
Stop Coca-Cola trashing Australia
Nový spot Greenpeace Australia. Názorněji už to nešlo.
Realizace (nejen) Burbankova pedagogického snu o harmonii mezi dítětem a přírodou v České republice
Život moderních obyvatel měst je stále více vzdálen přírodě. Toto odloučení od přírody je důvodem mnohých psychických i fyzických potíží. Lékem na tyto potíže jsou, kromě jiného, i zooterapie. Autoři se zamýšlejí nad otázkou, zda by místo „náhražkové léčby“ nebylo lepší přistoupit k řešení komplexnímu.
Zkušenosti s chovem exotických zvířat v českém školství
V posledních dvou desetiletích probíhá na našich školách proces, který můžeme nazvat návrat k chovatelství. Učitelé pořizují do škol nejrůznější zvířata, protože předpokládají pozitivní účinky jejich přítomnosti na třídní klima i na jednotlivé žáky.
Zelená terapie
Působí relaxačně a ozdravně, dokáže však zlepšit i naše kognitivní funkce, inspiruje nás. A kdo to vlastně je? No přece příroda.
Obraz zvířete v pohádkách
„Zajíc se lišce vysmál,“ říká pohádka. Ale vysmál se skutečně zajíc lišce? Nebo to byl člověk s vlastnostmi zajíce, který se vysmál lišákovi z vedlejšího paneláku?
Miláčci i otroci
S Beníčkem ráno na injekci, pak procházka v parku, koupit něco na zub... mnozí pejsánkové si žijí vskutku královsky. Jejich stíny - zvířata ve velkochovech -naopak můžeme přirovnat ke galejníkům. Otročí lidé zvířatům, nebo ona jim? Kdo je miláček a kdo je otrok?
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
