Životní styl
Několik zásad, jak úspěšně komunikovat ochranu biodiverzity
Českou krajinu máme rádi, a přesto se čím dál více ukazuje, že krajina kolem nás vymírá, dochází ke snižování její biodiverzity. Jak s veřejností komunikovat toto důležité téma?
ČT24: Sociální psycholog: Vyčerpaná pozornost se stává součástí našeho života. A fake news z toho těží
Rozhovor o tom, jak významně ovlivňuje náš život záplava informací kolem nás. Ve vztahu k sobě samým a druhým lidem, ale také ve vztahu k politice a ve vztahu k přírodě. Pro web ČT24 odpovídal Jan Krajhanzl.
Čierna labuť: Ekopsychológ: Len malá časť populácie reaguje na etické argumenty
Rozhovor o síle a limitech informací a etických argumentů v ochraně životního prostředí. S Janem Krajhanzlem pro portál Čierna labuť.
Prolomit vlny: Žádné dobré zprávy pro roztěkané davy v post-pravdivé době
O vztahu mezi unavenou pozorností a politickým děním. Komentář pro Český rozhlas, pořad Prolomit vlny.
Vychází kniha "Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí"
Kniha nabízí přehled toho nejdůležitějšího z průzkumů českého veřejného mínění v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, a doplňuje zjištění z nového rozsáhlého výzkumu. Zájemcům je k dispozici na stránkách Munispace.
Ochrana divoké přírody očima české veřejnosti 2015
Výzkum Katedry environmentálních studií FSS MU jako první šetření svého druhu přibližuje, jaký je vztah Čechů k divoké přírodě, jaký postoj mají k divokým šelmám či jak vnímají rozšiřování české divočiny.
Mapa české environmentální angažovanosti 2015
Cílem Mapy české environmentální angažovanosti 2015 je popsat, v čem a jakým způsobem je česká společnost environmentálně aktivní a jak se angažují jednotlivé cílové skupiny.
Občanská angažovanost 2015
Ve výsledcích nového českého reprezentativního výzkumu mezi 3 876 dotazovanými najdete odpovědi na otázky, v čem se Češi a Češky angažují, co je motivuje a co všechno víme o těch, kteří jsou aktivní/pasivní.
DVTV: Kdo je chvíli offline, jako by nebyl, varuje psycholožka
Jak děti a dospělé ovlivňují spousty hodin strávených u počítačů? O tom si povídala Daniela Drtinová s prof. PhDr. Lenkou Šulovou, CSc. z Univerzity Karlovy. DVTV vysílalo rozhovor 23. února 2015.
Bezmocní před klimatickou změnou?
Kolikrát vás už napadlo, že vaše snahy o ochranu životního prostředí jsou – v porovnání s velikostí a složitostí problémů – marné?
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.