Vztah k přírodě
Proč se děti bojí přírody?
Rodiče a vychovatelé se setkávají s dětmi, které vyjadřují strach, štítivost či nepohodlí při přímém kontaktu s přírodou. Odmítají si sednout do trávy, zout si boty při přebrodění potoka, dotknout se slimáka nebo brouka, přespat v lese.
.jpg)
iForum: Ekopsychologie nabízí jedinečné možnosti, jak propojit vědecký výzkum s ochranou přírody
Rozhovor Lucie Kettnerové s Janem Krajhanzlem, který vyšel v on-line časopisu Univerzity Karlovy. Povídalo se o psychologii vztahu člověka k přírodě a propojování vědy s praxí.
Psychologická východiska environmentální výchovy
Viktor Kulhavý se ve své bakalářské práci zabývá vztahem k přírodě. Na kvalitní teoretickou část mapující různé koncepty vztahu k přírodě navazuje velmi cenná empirická část, ve které autor zkoumá kontakt brněnských skautů s přírodou.
Člověk + příroda = udržitelnost? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti
Nejen environmentalisté si uvědomují, že jednou z mnoha změn, kterými společnost v posledních desetiletích prochází, je i proměna vztahu lidí k přírodě – a právě tímto tématem se zabývá náš sborník. V první části mapujeme vzájemný (měnící se) vztah člověka a přírody. Ve druhé části se zamýšlíme nad tím, jak podpořit environmentálně udržitelné chování. Ve třetí části se pak ptáme, jakou roli pro udržitelné chování má pobyt v přírodě.
Ministerstvo životního prostředí ČR: Cíle a indikátory pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina složená zástupců ekocenter, akademické sféry a Ministerstva životního prostředí dokument, který popisuje cíle české environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty.
Děti a příroda: období dětského vývoje z hlediska environmentální výchovy
Každé období dětství, od počátku života až po mladé lidi na hranici dospělosti, má své jedinečné příležitosti pro rozvoj vztahu k přírodě.
Zkušenosti významné pro formování vztahu člověka k přírodě – shrnutí dosavadních poznatků
Článek je přehledovou studií pojednávající o dosavadním výzkumu tzv. významných životních zkušeností (significant life experiences - SLE). Tato oblast výzkumu se zabývá otázkou, jaké životní zkušenosti se podílejí na formování proenvironmentálního chování
Ekopsychologie: psychologie pro časy environmentálních problémů
„Chování k životnímu prostředí a vztah k přírodě přece nejsou psychologická témata,“ zazní občas z jiných oborů. Podobně se říkávalo, že ochrana životního prostředí je polem přírodovědných disciplín, a společenské vědy jako ekonomie, filosofie, etika a sociologie nemají lézt „exaktním“ vědám do zelí. Zdá se, že časy se mění...
Vztah k přírodě? Jenže, co je "příroda"?
Pokud je řeč o "vztahu k přírodě", co to znamená "příroda"? Není lepší mluvit o vztahu k prostředí nebo životnímu prostředí? Úvaha o vymezení "přírody" v kontextu vztahu k přírodě.
Kvalitativní předvýzkum vztahu člověka k přírodě
Zaujalo ma premýšľanie nad tým, aké prekvapivo rôzne, často až celkom protichodné postoje môže človek zaujať voči takej všadeprítomnej a vo svojej podstate stále rovnakej skutočnosti akou je príroda. O tom aký ťažký je celý koncept som sa následne mala možnosť presvedčiť na vlastnej koži, keď som sa snažila realizovať kvalitatívny predvýskum.
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
