Vliv prostředí
ČT24: Sociální psycholog: Vyčerpaná pozornost se stává součástí našeho života. A fake news z toho těží
Rozhovor o tom, jak významně ovlivňuje náš život záplava informací kolem nás. Ve vztahu k sobě samým a druhým lidem, ale také ve vztahu k politice a ve vztahu k přírodě. Pro web ČT24 odpovídal Jan Krajhanzl.
Prolomit vlny: Žádné dobré zprávy pro roztěkané davy v post-pravdivé době
O vztahu mezi unavenou pozorností a politickým děním. Komentář pro Český rozhlas, pořad Prolomit vlny.
Transition to Sustainability: What did WWOOF volunteers at an organic farm learn?
Přinášíme odkaz na vynikající diplomovou práci Martina Malce a oponentský posudek v plném znění.
Studio 6: Rozhovor s autorem přírodních hřišť a školních zahrad Michaelem Grasemannem
Co nabízejí dobrá dětská hřiště dětem? A jak by takové hřiště nemělo vypadat? Zajímavý rozhovor s německým autorem přírodních hřišť a školních zahrad Michaelem Grasemannem ve Studio 6 Česká televize.
Člověk + příroda = udržitelnost? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti
Nejen environmentalisté si uvědomují, že jednou z mnoha změn, kterými společnost v posledních desetiletích prochází, je i proměna vztahu lidí k přírodě – a právě tímto tématem se zabývá náš sborník. V první části mapujeme vzájemný (měnící se) vztah člověka a přírody. Ve druhé části se zamýšlíme nad tím, jak podpořit environmentálně udržitelné chování. Ve třetí části se pak ptáme, jakou roli pro udržitelné chování má pobyt v přírodě.
Barbie vyráží do přírody
Co si obout do přírody? A co když potkáte v přírodě medvěda? Přinášíme ukázku z bestovního komixu pro děti.
Ekolist: Když je chladno, tak na klimatické změny tolik nevěříme, ukázal výzkum
Ekolist: „Ukázalo se, že aktuální počasí může silně ovlivnit názory lidí na globální oteplování,“ tvrdí Simon Donner z University of British Columbia. Čím je chladněji, tím více má americká veřejnost a novináři tendenci pochybovat o vědeckých závěr o klimatu. Naopak, jejich obavy z globálního oteplování stoupají s vyššími teplotami.
Respekt: Dobrodružství v pavilonu č. 14
Působivý článek Petra Třešňáka z prostředí psychiatrické léčebny. Příběh hlavního hrdiny by se dal shrnout takhle: "V roce 2007 bylo v kartě tohoto pacienta 177 záznamů o neklidu, a to se zdaleka nepsaly všechny. V roce 2010 jich bylo 12. Od začátku loňského roku Ivan Kaliáš ani jednou nikoho nenapadl." Pokud vás zajímá, jak se ten zázrak stal a proč se mu věnujeme na Českém portálu ekopsychologie, vřele ho doporučujeme k přečtení.
Role předškolního vzdělávání ve výchově k udržitelnému rozvoji
Příspěvek se zabývá rolí a významem environmentální výchovy v předškolním věku dětí. Jako příklad dobré praxe je dále představen alternativní koncept předškolní výchovy – lesní mateřské školy, který s úspěchem funguje v Německu, Dánsku a dalších zemích. Výsledky zahraničních výzkumů dokazují potenciál této alternativy pro předškolní výchovu.
Technologie, trauma a divočina
Klinická psycholožka Chellis Glendinnig o sobě mluví jako o sociální kritičce, která zkoumá vliv (průmyslových) technologií na lidství. Byla také jedním z prvních, kteří se snažili aplikovat psychologii traumat a závislostí do kontextu ekologické krize. Pokud chcete na dálku zalistovat její kapitolou z knížky "Ecopsychology: Restoring the Earth, Healing the Mind", tady je shrnutí toho nejdůležitějšího.
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
