Studentské práce
Transition to Sustainability: What did WWOOF volunteers at an organic farm learn?
Přinášíme odkaz na vynikající diplomovou práci Martina Malce a oponentský posudek v plném znění.
Psychologická východiska environmentální výchovy
Viktor Kulhavý se ve své bakalářské práci zabývá vztahem k přírodě. Na kvalitní teoretickou část mapující různé koncepty vztahu k přírodě navazuje velmi cenná empirická část, ve které autor zkoumá kontakt brněnských skautů s přírodou.
Ochrana přírody: Co v nás vyvolává bezmoc?
Co bezmocnost spouští a jak se s ní lze vyrovnat? Sebezpoznávací cvičení, které probíhalo v rámci kurzu Osobní vztah člověka k přírodě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Ochrana přírody: Co v nás vyvolává pocity viny?
Studentky kurzu Osobní vztah člověka k přírodě Filozofické fakulty univerzity Karlovy se zamýšlejí nad pocity viny spojenými s ochranou životního prostředí.
Dotazník "Přijetí environmentální odpovědnosti"
Celá řada lidí, kteří si uvědomují environmentální následky svého chování, se nechová šetrně k životnímu prostředí. „Co změním?“ ptají se, a sami si odpovídají, že kvůli jejich environmentálně šetrným rozhodnutím se velkochovy s dobytkem ani spalovny odpadu stejně nezavřou. Existují však i lidé, kteří přijímají svou morální odpovědnost za dopady svého chování na životní prostředí.
Víte, že dnešní děti tráví volnou hrou venku přibližně 2x až 4x méně času než generace jejich rodičů před 25-30 lety?
Průměrné americké děcko tráví spontánní hrou někde venku (na ulici, v parku, v přírodě) přibližně PŮL HODINY TÝDNĚ. Americká akademie pediatrů upozorňuje, že děti potřebují pro svůj zdravý vývoj alespoň JEDNU HODINU DENNĚ. Průměrné dítě je tedy venku 7 % z množství času, který pro své zdraví potřebuje.
Více najdete v blogu Jana Krajhanzla.
