Společnost
.jpg)
The Telegraph: Přibývá batolat závislých na iPadech. Potřebují terapii
Čím dál více odborníků varuje, že chytré telefony, tablety a počítače jsou nebezpečné pro malé děti. Pojednává o tom článek vydaný v The Telegraph, který volně převzali Novinky.cz.
.jpg)
Sociologický časopis: Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání
Hana Librová se ve své studii zamýšlí nad tím, odkud se bere "zelená únava", tedy pocit zklamání a vyhoření patrný u některých lidí dlouhodobě se angažujících v ochraně životního prostředí.
.jpg)
Envigogika: Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost
Naše vize budoucnosti někdy vypovídají více o nás a o duchu (přítomné doby), než o budoucnosti samotné. Ve svém článku Jan Labohý a Bohuslav Binka popisují, "jaký dopad může mít sdílené vnímání budoucnosti na budoucnost samotnou."
Barbie vyráží do přírody
Co si obout do přírody? A co když potkáte v přírodě medvěda? Přinášíme ukázku z bestovního komixu pro děti.
.jpg)
Dokumentární film "Útočiště interiérového člověka"
Filmová esej "Útočiště interiérového člověka" je po své premiéře dostupná on-line na stránkách České televize. Přináší zajímavé pohledy na úbytek kontaktu s přirozeným světem, vyznání Emilky Strejčkové a špetku ekopsychologie k tomu.
Ekolist: Děti tráví venku čím dál méně času. Stejně jako dospělí
"Pobyt venku ustupuje virtuální realitě a děti tak tráví stále více času mezi čtyřmi stěnami, často v sedě u televizních nebo počítačových obrazovek a mobilních telefonů. Děti v tom ale nejsou samy, podobně se chovají i dospělí. " Článek Zdeňky Vítkové na téma, které nás pálí dlouhodobě aneb Český portál ekopsychologie na stránkách Ekolistu.
Děti jsou venku méně, než potřebují ke zdravému vývoji
Dělal jsem si malou rešerši, kolik času trávíme venku a jak se to mění: Dnešní děti tráví volnou hrou venku přibližně 2x až 4x méně času než generace jejich rodičů před 25-30 lety.
Revue psychoanalytické psychoterapie: Psychoanalýza a klimatická změna: nový pohled na tři ekologie
Článek Josepha Doddse "pojednává o klíčové úloze psychoanalýzy (ve všech jejích rozličných podobách) v debatě o změnách klimatu. Psychoanalýza pomáhá demaskovat úzkosti, deficity, konflikty, fantazie, emoce a obrany, které jsou důležité pro porozumění lidského rozměru ekologické krize."
Prožívání pomalosti ve společnosti orientované na výkon a prostou výkonnost
V současné společnosti začíná se stále větší určitostí docházet k jistému rozdvojení na pomalost a rychlost ve vztahu k výkonu a výkonnosti, přesto ale slova pomalý nebo pomalost nemusí korelovat se slovem nevýkon nebo nevýkonnost. Jde spíše o prožívání času jako takového a času svého života, na co zaměříme své aktivity a jak s tímto časem naložíme.
Pomalost v ekonomice – možná odpověď na rizika výkonové společnosti
Neustálé zrychlování výkonu a produkce klade otázku po limitech a hrozbách v otázkách kvality života ve všech jejích dimenzích a krásách. Rovněž tak nabízí relevantní psychologické problémy ve vztahu k ekonomice, a v této souvislosti poukazuje na nedostatek nestrukturovaného času, tedy času, který můžeme věnovat svému žití, radosti z neopakovatelnosti života.
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
