Společnost
Sedmá generace: V jakém stavu se nachází zdejší zelené hnutí?
Sedmá generace se ptá významných osobností českého ekohnutí: "V jakém stavu se 25 let po Listopadu podle vás nachází zdejší zelené hnutí? A co mu přejete do dalšího čtvrtstoletí?"
Sedmá generace: Nádechy českého ekohnutí po 25 letech
České environmentální hnutí se dvacet pět let od Sametové revoluce zamýšlí nad svými polistopadovými úspěchy a nezdary. Takové bilancování je dobrou příležitostí k úvahám, co se povedlo či nepovedlo, a kam se vydat dál.
DVTV: Kdo je chvíli offline, jako by nebyl, varuje psycholožka
Jak děti a dospělé ovlivňují spousty hodin strávených u počítačů? O tom si povídala Daniela Drtinová s prof. PhDr. Lenkou Šulovou, CSc. z Univerzity Karlovy. DVTV vysílalo rozhovor 23. února 2015.
Bezmocní před klimatickou změnou?
Kolikrát vás už napadlo, že vaše snahy o ochranu životního prostředí jsou – v porovnání s velikostí a složitostí problémů – marné?
Zpravodaj ekologických nevládních organizací: Jan Krajhanzl: Víme málo o lidech, které chceme oslovit
Rozhovor o strkání hlavy do písku před klimatickou změnou a aktivistických kampaních.
Sociální studia: Environmentalismus a věda aneb co a jak se současným ústupem environmentálních témat
Bohuslav Binka si všímá, jak české ekologické hnutí reaguje na defenzivu zeleného myšlení v posledních letech.
Human-Animal Studies: Sociologie lidsko-zvířecí interakce a vztahů
Sociologové připomínají, že obrázek lidské společnosti je bez zvířat vždy neúplný. Článek představuje nový proud sociologie, který se zabývá např. hnutím za práva zvířat, vztahem k domácím zvířatům či profesemi pracujícími se zvířaty.
Transition to Sustainability: What did WWOOF volunteers at an organic farm learn?
Přinášíme odkaz na vynikající diplomovou práci Martina Malce a oponentský posudek v plném znění.
Sociální studia: Zelení singles: Analýza profilů environmentalistických seznamek
Mezinárodní výzkum Lukáše Kaly mezi ekologicky uvědomělými singles.
Proč si děti nehrají venku?
Čím to je, že se pořád krátí čas, který děti tráví hraním venku? Když čtete zahraniční výzkumy, setkáte se nejčastěji s pěti důvody, které tento nepříznivý trend vysvětlují.
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
