Sociologie
Česká veřejnost a sucho 2018
Nový výzkum přináší dosud nejpodrobnější sondu do postojů a chování české veřejnosti v oblasti sucha. Více než dvou a půl tisíce dotazovaných jsme se ptali, jak vnímají sucho, jaká opatření pro boj se suchem podporují a jak jsou ochotni se sami do aktivit proti suchu zapojit.
Vychází kniha "Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí"
Kniha nabízí přehled toho nejdůležitějšího z průzkumů českého veřejného mínění v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, a doplňuje zjištění z nového rozsáhlého výzkumu. Zájemcům je k dispozici na stránkách Munispace.
Vyšlo nové "zelené" číslo Sociálních studií!
Přístupy (pohledy) zaměřené na chování v oblasti environmentalismu, tak by se dal přeložit podtitul před Vánoci vydaného anglického čísla Sociálních studií 2015/3.
Česká veřejnost a změna klimatu 2015
Reprezentativní výzkum Katedry environmentálních studií FSS MU podrobně zkoumal, jak Češi vnímají globální změnu klimatu a jaké aktivity v oblasti ochrany klimatu jsou ochotni podpořit.
Human-Animal Studies: Sociologie lidsko-zvířecí interakce a vztahů
Sociologové připomínají, že obrázek lidské společnosti je bez zvířat vždy neúplný. Článek představuje nový proud sociologie, který se zabývá např. hnutím za práva zvířat, vztahem k domácím zvířatům či profesemi pracujícími se zvířaty.
.jpg)
Sociologický časopis: Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání
Hana Librová se ve své studii zamýšlí nad tím, odkud se bere "zelená únava", tedy pocit zklamání a vyhoření patrný u některých lidí dlouhodobě se angažujících v ochraně životního prostředí.
.jpg)
Envigogika: Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost
Naše vize budoucnosti někdy vypovídají více o nás a o duchu (přítomné doby), než o budoucnosti samotné. Ve svém článku Jan Labohý a Bohuslav Binka popisují, "jaký dopad může mít sdílené vnímání budoucnosti na budoucnost samotnou."
Pomalost v ekonomice – možná odpověď na rizika výkonové společnosti
Neustálé zrychlování výkonu a produkce klade otázku po limitech a hrozbách v otázkách kvality života ve všech jejích dimenzích a krásách. Rovněž tak nabízí relevantní psychologické problémy ve vztahu k ekonomice, a v této souvislosti poukazuje na nedostatek nestrukturovaného času, tedy času, který můžeme věnovat svému žití, radosti z neopakovatelnosti života.
Ekolist: CVVM: Více jak polovina dotázaných je s životním prostředím spokojena
"Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedlo dotazníkový průzkum, ve kterém zkoumala spokojenost lidí s životním prostředím v místě jejich bydliště a obecně v České republice."
.jpg)
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
