Proč lidé (ne)chrání?



Postoje ke třídění a recyklaci odpadu determinované vztahem k přírodě a osobnostními rysy

Marek Franěk  |  1. 3. 2009  |  Všechny články >

Cílem studie vydané v časopise Psychologie v ekonomické praxi (č. 1-2/2008) bylo zmapovat postoje 399 studentů ke třídění odpadu v budově vysoké školy a hledat souvislosti těchto postojů se subjektivními pohledy na postavení člověka k přírodě (antropocentrismus vs. biocentrismus) a některými osobnostními rysy.

celý článek >

0 komentářů >




Ekopsychologie: psychologie pro časy environmentálních problémů

Jan Krajhanzl  |  10. 10. 2008  |  Všechny články >

„Chování k životnímu prostředí a vztah k přírodě přece nejsou psychologická témata,“ zazní občas z jiných oborů. Podobně se říkávalo, že ochrana životního prostředí je polem přírodovědných disciplín, a společenské vědy jako ekonomie, filosofie, etika a sociologie nemají lézt „exaktním“ vědám do zelí. Zdá se, že časy se mění...

celý článek >

0 komentářů >




Ochrana přírody: Co v nás vyvolává bezmoc?

Petr Balous, Petra Průchová  |  31. 5. 2008  |  Všechny články >

Co bezmocnost spouští a jak se s ní lze vyrovnat? Sebezpoznávací cvičení, které probíhalo v rámci kurzu Osobní vztah člověka k přírodě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

celý článek >

0 komentářů >




Ochrana přírody: Co v nás vyvolává pocity viny?

Lucie Kadrnožková, Olga Daranská  |  31. 5. 2008  |  Všechny články >

Studentky kurzu Osobní vztah člověka k přírodě Filozofické fakulty univerzity Karlovy se zamýšlejí nad pocity viny spojenými s ochranou životního prostředí.

celý článek >

0 komentářů >




Rozumíte vztahům lidí k přírodě? Test ekopsychologického myšlení

Jan Krajhanzl  |  1. 3. 2008  |  Všechny články >

Tento původní test nemá troufalost nabízet jediné správné odpovědi. Spíše vás chce pozvat k zamyšlení nad otázkami vztahu k přírodě a nabídnout vám výsledky u nás nepublikovaných empirických šetření.

celý článek >

0 komentářů >




Dotazník "Přijetí environmentální odpovědnosti"

Michal Šmolka  |  9. 2. 2008  |  Všechny články >

Celá řada lidí, kteří si uvědomují environmentální následky svého chování, se nechová šetrně k životnímu prostředí. „Co změním?“ ptají se, a sami si odpovídají, že kvůli jejich environmentálně šetrným rozhodnutím se velkochovy s dobytkem ani spalovny odpadu stejně nezavřou. Existují však i lidé, kteří přijímají svou morální odpovědnost za dopady svého chování na životní prostředí.

celý článek >

0 komentářů >




Kahn, Kellert: Děti a příroda: psychologická, sociokulturní a fylogenetická zkoumání

Pavel Skála  |  27. 5. 2007  |  Všechny články >

Peter H. Kahn a Stephen R. Kellert připravili k vydání sborník, která nabízí pohled řady odborníků na vývoj dětského vztahu k přírodě. Kniha se jmenuje Děti a příroda: psychologická, sociokulturní a fylogenetická zkoumání (v originále Children and nature: psychological, sociocultural and evolutionary investigations). Přinášíme vám volný překlad z jejího úvodu.

celý článek >

2 komentáře >




Přesvědčení a osobní vztah člověka k přírodě

Jan Krajhanzl  |  25. 5. 2007  |  Všechny články >

Environmentální výchova, ekologická etika, environmentalistika, zelená politika a vůbec související společenské dění je možné sledovat jako pronášení, šíření, provolávání a klání rozmanitých pravd. Můžeme například zaslechnout: „Každý přírodní zdroj je v principu vzácný,“ (Bedřich Moldan), „Bohové země se probouzejí, nastává čas změn,“ (Václav Cílek), ...

celý článek >

0 komentářů >








Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?

Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.

Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).

Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.

archiv >