Proč lidé (ne)chrání?
Postoje ke třídění a recyklaci odpadu determinované vztahem k přírodě a osobnostními rysy
Cílem studie vydané v časopise Psychologie v ekonomické praxi (č. 1-2/2008) bylo zmapovat postoje 399 studentů ke třídění odpadu v budově vysoké školy a hledat souvislosti těchto postojů se subjektivními pohledy na postavení člověka k přírodě (antropocentrismus vs. biocentrismus) a některými osobnostními rysy.
Ekopsychologie: psychologie pro časy environmentálních problémů
„Chování k životnímu prostředí a vztah k přírodě přece nejsou psychologická témata,“ zazní občas z jiných oborů. Podobně se říkávalo, že ochrana životního prostředí je polem přírodovědných disciplín, a společenské vědy jako ekonomie, filosofie, etika a sociologie nemají lézt „exaktním“ vědám do zelí. Zdá se, že časy se mění...
Ochrana přírody: Co v nás vyvolává bezmoc?
Co bezmocnost spouští a jak se s ní lze vyrovnat? Sebezpoznávací cvičení, které probíhalo v rámci kurzu Osobní vztah člověka k přírodě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Ochrana přírody: Co v nás vyvolává pocity viny?
Studentky kurzu Osobní vztah člověka k přírodě Filozofické fakulty univerzity Karlovy se zamýšlejí nad pocity viny spojenými s ochranou životního prostředí.
Rozumíte vztahům lidí k přírodě? Test ekopsychologického myšlení
Tento původní test nemá troufalost nabízet jediné správné odpovědi. Spíše vás chce pozvat k zamyšlení nad otázkami vztahu k přírodě a nabídnout vám výsledky u nás nepublikovaných empirických šetření.
Dotazník "Přijetí environmentální odpovědnosti"
Celá řada lidí, kteří si uvědomují environmentální následky svého chování, se nechová šetrně k životnímu prostředí. „Co změním?“ ptají se, a sami si odpovídají, že kvůli jejich environmentálně šetrným rozhodnutím se velkochovy s dobytkem ani spalovny odpadu stejně nezavřou. Existují však i lidé, kteří přijímají svou morální odpovědnost za dopady svého chování na životní prostředí.
Kahn, Kellert: Děti a příroda: psychologická, sociokulturní a fylogenetická zkoumání
Peter H. Kahn a Stephen R. Kellert připravili k vydání sborník, která nabízí pohled řady odborníků na vývoj dětského vztahu k přírodě. Kniha se jmenuje Děti a příroda: psychologická, sociokulturní a fylogenetická zkoumání (v originále Children and nature: psychological, sociocultural and evolutionary investigations). Přinášíme vám volný překlad z jejího úvodu.
Přesvědčení a osobní vztah člověka k přírodě
Environmentální výchova, ekologická etika, environmentalistika, zelená politika a vůbec související společenské dění je možné sledovat jako pronášení, šíření, provolávání a klání rozmanitých pravd. Můžeme například zaslechnout: „Každý přírodní zdroj je v principu vzácný,“ (Bedřich Moldan), „Bohové země se probouzejí, nastává čas změn,“ (Václav Cílek), ...
Víte, proč má Český portál ekopsychologie ve svém logu zeleného muže?
Protože se v něm stejně jako v ekopsychologii prolíná to lidské a přírodní. Jedním z klíčových témat ekopsychologie je kontakt s přírodním světem a zelený muž ztělesňuje jak přírodní svět, tak důležitost našeho spojení s ním. Možná jste si všimli, že z úst zeleného muže vyrůstají zelené výhonky – a jedna z našich hlavních otázek přitom zní, jak s veřejností mluvit o přírodě a životním prostředí. A konečně, příroda kolem nás i v nás si zaslouží vnímavost a respekt, a my se budeme na našich stránkách opakovaně vracet k tématu, proč lidé (ne)chrání životní prostředí.
Zelený muž je nicméně symbol zahalený tajemstvím a je mnoho způsobů, jak ho interpretovat. Pokud se o zelených mužích chcete dozvědět víc, doporučujeme českou Wikipedii, povedenou bakalářskou práci Anny Němcové nebo ukázku z knihy "Cestami zelených mužů".
Logo Zeleného mužu pro nás vytvořila grafička Jana Kudrnová, kterou nám doporučili ze Sedmé generace.
