Praxe
Permakultura v mém pracovním životě (1. díl)
Jako pomůcka k vytváření chytrých systémů bylo permakulturou popsáno několik základních principů. Nejsem profesionální zahradník ani zemědělec, zkušenosti s permakulturními principy, které vám zde nabízím, pocházejí z práce s lidmi.
Recenze knihy "Environmentální výchova v mateřské škole"
Víte, jaká odborná publikace byla v loňském roce nejprodávanější knihou nakladatelství Portál? "Environmentální výchova v mateřské škole" od Elišky Leblové! Je to mimořádný úspěch. Pokud knížku zatím neznáte, přinášíme recenzi od Terezy Valkounové, ředitelky Asociace lesních mateřských škol.
Follow the Frog
Další vtipná, epická a zbrusu nová video pecka: "Následujte žábu!" Pokud chcete vědět, co můžete udělat pro deštné pralesy ANEBO vás zajímá, jak se dá lidem zábavně a přesvědčivě ukázat, co mohou udělat pro deštné pralesy, užijte si ty tři minuty dobře odvedené práce.
Ministerstvo životního prostředí ČR: Cíle a indikátory pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina složená zástupců ekocenter, akademické sféry a Ministerstva životního prostředí dokument, který popisuje cíle české environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty.
Role předškolního vzdělávání ve výchově k udržitelnému rozvoji
Příspěvek se zabývá rolí a významem environmentální výchovy v předškolním věku dětí. Jako příklad dobré praxe je dále představen alternativní koncept předškolní výchovy – lesní mateřské školy, který s úspěchem funguje v Německu, Dánsku a dalších zemích. Výsledky zahraničních výzkumů dokazují potenciál této alternativy pro předškolní výchovu.
Efektivita environmentální výchovy a osvěty
Zdá se, že environmentální výchova je všelék. Je však správně indikovaný a dostatečně účinný na všechny druhy „nemocí“, jimiž současný vztah člověka k životnímu prostředí trpí? Při široké škále cílů a metod environmentální výchovy je otázkou, které jsou skutečné účinné.
Hledání společného rámce environmentální výchovy
Ukazuje se, že odpovědí na to, jaké znalosti, postoje a dovednosti jsou potřeba k harmonickému soužití s životním prostředí, je celá řada. Environmentální výchova tak připomíná spíše než jeden výchovný směr volný rámec pro větší množství přístupů, odlišujících se ve vymezení svých dílčích cílů i metodik. Co vlastně mají tyto směry společného a lze mezi nimi najít nějaké obecnější rysy?
Vrba naslouchá, vrba vypráví: Střípek z ekonaratologie
Primárním úkolem učitelů environmentální výchovy je zprostředkovat žákům možnost pobytu v přírodě, komunikace s živým tvorem, ustoupit do pozadí a nechat je naslouchat a učit se od toho nejlepšího učitele, kterým je příroda sama. Tuto činnost může učitel pokorně doplňovat vyprávěním nebo čtením příběhů o přírodě, nasloucháním vyprávění žáků o tom, jak oni vnímají přírodu, co oni zažily.
Realizace (nejen) Burbankova pedagogického snu o harmonii mezi dítětem a přírodou v České republice
Život moderních obyvatel měst je stále více vzdálen přírodě. Toto odloučení od přírody je důvodem mnohých psychických i fyzických potíží. Lékem na tyto potíže jsou, kromě jiného, i zooterapie. Autoři se zamýšlejí nad otázkou, zda by místo „náhražkové léčby“ nebylo lepší přistoupit k řešení komplexnímu.
Zkušenosti s chovem exotických zvířat v českém školství
V posledních dvou desetiletích probíhá na našich školách proces, který můžeme nazvat návrat k chovatelství. Učitelé pořizují do škol nejrůznější zvířata, protože předpokládají pozitivní účinky jejich přítomnosti na třídní klima i na jednotlivé žáky.
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
