Praxe



Studio 6: Rozhovor s autorem přírodních hřišť a školních zahrad Michaelem Grasemannem

3. 2. 2014  |  Všechny články >

Co nabízejí dobrá dětská hřiště dětem? A jak by takové hřiště nemělo vypadat? Zajímavý rozhovor s německým autorem přírodních hřišť a školních zahrad Michaelem Grasemannem ve Studio 6 Česká televize.

celý článek >

0 komentářů >




iForum: Ekopsychologie nabízí jedinečné možnosti, jak propojit vědecký výzkum s ochranou přírody

13. 1. 2014  |  Všechny články >

Rozhovor Lucie Kettnerové s Janem Krajhanzlem, který vyšel v on-line časopisu Univerzity Karlovy. Povídalo se o psychologii vztahu člověka k přírodě a propojování vědy s praxí.

celý článek >

0 komentářů >




Recenze knihy "Environmentální výchova pro ZŠ a SŠ: Tři kroky k aktivnímu vyučování environmentální výchovy"

Jan Činčera  |  8. 1. 2014  |  Všechny články >

Loňský rok přinesl učitelům cennou metodickou publikaci, kterou ve spolupráci se Sdružením TEREZA vydalo nakladatelství Portál.

celý článek >

0 komentářů >




Možnosti spolupráce s veřejností (nejen) při ochraně životního prostředí

Jan Krajhanzl, Šárka Zahradníková, Ondřej Rut  |  11. 9. 2013  |  Všechny články >

Publikace hledá v zahraničních výzkumech i kampaních odpovědi na tři otázky: Jak komunikovat s veřejností o klimatických změnách? Jak podporovat chování šetrné k životnímu prostředí? Jak připravit účinnou kampaň?

celý článek >

0 komentářů >




Člověk + příroda = udržitelnost? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti

kol.  |  7. 9. 2013  |  Všechny články >

Nejen environmentalisté si uvědomují, že jednou z mnoha změn, kterými společnost v posledních desetiletích prochází, je i proměna vztahu lidí k přírodě – a právě tímto tématem se zabývá náš sborník. V první části mapujeme vzájemný (měnící se) vztah člověka a přírody. Ve druhé části se zamýšlíme nad tím, jak podpořit environmentálně udržitelné chování. Ve třetí části se pak ptáme, jakou roli pro udržitelné chování má pobyt v přírodě.

celý článek >

0 komentářů >




Nezapomínejme na sebe – udržitelnost vnitřní je předpokladem té vnější

Jan Froněk  |  26. 8. 2013  |  Všechny články >

Transition Movement je úspěšné ekologicko-kulturní hnutí. Jedním z jeho rysů je, že poměrně důkladně zkoumá i to, jak spolu lidé na takových projektech spolupracují. Jak to udělat, aby i jejich nadšení bylo udržitelné a brzy nevyhořelo? Tím se zabýval londýnský workshop „Inner Transition“, který se konal 26 .- 27. ledna 2013.

celý článek >

0 komentářů >




Outdoorové aktivity dětí v Norsku

Miroslava Strakatá  |  14. 8. 2013  |  Všechny články >

Následující příspěvek volně navazuje na článek Jak přežít v přírodě. Přiblíží čtenářům způsob prožívání času předškolních děti v norských mateřských školách.

celý článek >

0 komentářů >




Jak přežít v přírodě

Miroslava Strakatá  |  14. 8. 2013  |  Všechny články >

Děti v norských mateřských školách se seznamují s přírodou a jejími zákonitostmi tím, že v ní vlastně žijí. Zkoumají ji, učí se ji vnímat a učí se k ní správně chovat.

celý článek >

0 komentářů >




Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí

Jan Krajhanzl  |  16. 4. 2013  |  Všechny články >

Významnou pozornost psychologů a aktivistů v posledních letech přitahují emoce, které prožíváme tváří v tvář problémům životního prostředí. Právě díky těmto emocím můžeme lépe pochopit, proč se lidé tak často chovají v souvislosti s aktuálními hrozbami podivně/iracionálně.

celý článek >

0 komentářů >




Permakultura v mém pracovním životě (2. díl)

Jan Froněk  |  5. 4. 2013  |  Všechny články >

V minulém díle jste se mohli dočíst například o tom, jak při práci s lidmi využívat okrajové systémy, jak postupovat od vzorů k detailům a v čem spočívají podobnosti permakultury a koučování. V následujícím textu se zkusím zaměřit na dalších osm permakulturních principů.

celý článek >

0 komentářů >








Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?

Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.

archiv >