Postoje
Transition to Sustainability: What did WWOOF volunteers at an organic farm learn?
Přinášíme odkaz na vynikající diplomovou práci Martina Malce a oponentský posudek v plném znění.
.jpg)
Sociologický časopis: Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání
Hana Librová se ve své studii zamýšlí nad tím, odkud se bere "zelená únava", tedy pocit zklamání a vyhoření patrný u některých lidí dlouhodobě se angažujících v ochraně životního prostředí.
Postoje ke třídění a recyklaci odpadu determinované vztahem k přírodě a osobnostními rysy
Cílem studie vydané v časopise Psychologie v ekonomické praxi (č. 1-2/2008) bylo zmapovat postoje 399 studentů ke třídění odpadu v budově vysoké školy a hledat souvislosti těchto postojů se subjektivními pohledy na postavení člověka k přírodě (antropocentrismus vs. biocentrismus) a některými osobnostními rysy.
Přesvědčení a osobní vztah člověka k přírodě
Environmentální výchova, ekologická etika, environmentalistika, zelená politika a vůbec související společenské dění je možné sledovat jako pronášení, šíření, provolávání a klání rozmanitých pravd. Můžeme například zaslechnout: „Každý přírodní zdroj je v principu vzácný,“ (Bedřich Moldan), „Bohové země se probouzejí, nastává čas změn,“ (Václav Cílek), ...
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
