Metodologie
Transition to Sustainability: What did WWOOF volunteers at an organic farm learn?
Přinášíme odkaz na vynikající diplomovou práci Martina Malce a oponentský posudek v plném znění.
Zkušenosti významné pro formování vztahu člověka k přírodě – shrnutí dosavadních poznatků
Článek je přehledovou studií pojednávající o dosavadním výzkumu tzv. významných životních zkušeností (significant life experiences - SLE). Tato oblast výzkumu se zabývá otázkou, jaké životní zkušenosti se podílejí na formování proenvironmentálního chování
Zmeny prístupov environmentálnej psychológie v kontexte smerovania k trvalej udržateľnosti
Teoretický príspevok schematicky načrtáva komplexnú problematiku (globálnej) environmentálnej krízy a potreby transdisciplinárneho riešenia rozličných rovín problémov, kde vedy o človeku, kultúre a spoločnosti majú zásadnú úlohu.
Dotazník "Přijetí environmentální odpovědnosti"
Celá řada lidí, kteří si uvědomují environmentální následky svého chování, se nechová šetrně k životnímu prostředí. „Co změním?“ ptají se, a sami si odpovídají, že kvůli jejich environmentálně šetrným rozhodnutím se velkochovy s dobytkem ani spalovny odpadu stejně nezavřou. Existují však i lidé, kteří přijímají svou morální odpovědnost za dopady svého chování na životní prostředí.
Kvalitativní předvýzkum vztahu člověka k přírodě
Zaujalo ma premýšľanie nad tým, aké prekvapivo rôzne, často až celkom protichodné postoje môže človek zaujať voči takej všadeprítomnej a vo svojej podstate stále rovnakej skutočnosti akou je príroda. O tom aký ťažký je celý koncept som sa následne mala možnosť presvedčiť na vlastnej koži, keď som sa snažila realizovať kvalitatívny predvýskum.
Dotazník Výlet
Dotazník pro žáky základních škol, který zjišťuje, jak děti emočně reagují na několik různorodých situací v přírodním prostředí. Pojatý je jako vyprávění o výletu do přírody. Během cesty se postupně odehraje sedmnáct situací, které dětští respondenti hodnotí jako příjemné či nepříjemné.
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
