Krajina
Česká veřejnost a sucho 2018
Nový výzkum přináší dosud nejpodrobnější sondu do postojů a chování české veřejnosti v oblasti sucha. Více než dvou a půl tisíce dotazovaných jsme se ptali, jak vnímají sucho, jaká opatření pro boj se suchem podporují a jak jsou ochotni se sami do aktivit proti suchu zapojit.
Vychází kniha "Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí"
Kniha nabízí přehled toho nejdůležitějšího z průzkumů českého veřejného mínění v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, a doplňuje zjištění z nového rozsáhlého výzkumu. Zájemcům je k dispozici na stránkách Munispace.
Ochrana divoké přírody očima české veřejnosti 2015
Výzkum Katedry environmentálních studií FSS MU jako první šetření svého druhu přibližuje, jaký je vztah Čechů k divoké přírodě, jaký postoj mají k divokým šelmám či jak vnímají rozšiřování české divočiny.
Psychologie Dnes: Proč potřebujeme přírodu
Jakub Hučín píše: "Ubližujeme přírodě a příroda se brání, slyšíme na jedné straně. Nikoli, není třeba se ničeho obávat, změny v ekosystémech jsou v historii Země běžné, uklidňuje druhá strana."
Láska ke krajině
Věčným tématem psychologie jsou lidské city a vztahy – k partnerům, dětem, přátelům i nepřátelům. Někdy též uvažujeme o vztahu lidí k věcem či obecně k majetku, o citovém poutu k domácím mazlíčkům. A co náš vztah k lesům, loukám, polím či městům?
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.