Kontakt s přírodou
.jpg)
Ochrana divoké přírody očima české veřejnosti 2015
Výzkum Katedry environmentálních studií FSS MU jako první šetření svého druhu přibližuje, jaký je vztah Čechů k divoké přírodě, jaký postoj mají k divokým šelmám či jak vnímají rozšiřování české divočiny.
.jpg)
Ekolist: Pět odstínů lásky k přírodě líčí kniha ekopsychologa Jana Krajhanzla
Recenze knihy Jana Krajhanzla Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (2014) od Zdeňky Vítkové na stránkách Ekolistu.
.jpg)
Nová kniha "Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí"
Přinášíme nahlédnutí do nové knihy a tipy, kde ji sehnat.
Stručné představení charakteristik vztahu k přírodě a životnímu prostředí
Ukázka z nové knihy Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (2014).
Skautský svět: Porozumět vztahu k přírodě
V dubnovém čísle Skautského světa vychází rozhovor (nejen) o ekopsychologii s Janem Krajhanzlem.
Malé předjarní vyznání
Jsem často s dětmi v lese, za každého počasí. Jasně, není to pořád jen o podobných úžasných pocitech, není to vždy idylické. Ale ta svoboda, volnost, normálnost, opravdovost, jedinečnost přírody, které můžeme být přímou součástí – stojí za to!
DVTV: Kdo je chvíli offline, jako by nebyl, varuje psycholožka
Jak děti a dospělé ovlivňují spousty hodin strávených u počítačů? O tom si povídala Daniela Drtinová s prof. PhDr. Lenkou Šulovou, CSc. z Univerzity Karlovy. DVTV vysílalo rozhovor 23. února 2015.
.jpg)
50 zážitků, které je dobré prožít do začátku puberty
Co by měly prožít všechny děti, než jim začne puberta? Inspirativní odpověď nabízí originální britská kampaň. Přinášíme překlad plakátu této kampaně s 50 zážitky, které by neměly dětem před nástupem puberty uniknout.
Studio 6: Rozhovor s autorem přírodních hřišť a školních zahrad Michaelem Grasemannem
Co nabízejí dobrá dětská hřiště dětem? A jak by takové hřiště nemělo vypadat? Zajímavý rozhovor s německým autorem přírodních hřišť a školních zahrad Michaelem Grasemannem ve Studio 6 Česká televize.
Proč se děti bojí přírody?
Rodiče a vychovatelé se setkávají s dětmi, které vyjadřují strach, štítivost či nepohodlí při přímém kontaktu s přírodou. Odmítají si sednout do trávy, zout si boty při přebrodění potoka, dotknout se slimáka nebo brouka, přespat v lese.
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
