Komunikace s veřejností
Česká veřejnost a změna klimatu 2015
Reprezentativní výzkum Katedry environmentálních studií FSS MU podrobně zkoumal, jak Češi vnímají globální změnu klimatu a jaké aktivity v oblasti ochrany klimatu jsou ochotni podpořit.
Český rozhlas: Dva rozhovory o ekopsychologii
Český rozhlas Plus odvysílal 6. srpna 2015 dva rozhovory o ekopsychologii s Janem Krajhanzlem. Oba pořady připravila Markéta Ševčíková.
.jpg)
Ochrana divoké přírody očima české veřejnosti 2015
Výzkum Katedry environmentálních studií FSS MU jako první šetření svého druhu přibližuje, jaký je vztah Čechů k divoké přírodě, jaký postoj mají k divokým šelmám či jak vnímají rozšiřování české divočiny.
Mapa české environmentální angažovanosti 2015
Cílem Mapy české environmentální angažovanosti 2015 je popsat, v čem a jakým způsobem je česká společnost environmentálně aktivní a jak se angažují jednotlivé cílové skupiny.
.jpg)
Občanská angažovanost 2015
Ve výsledcích nového českého reprezentativního výzkumu mezi 3 876 dotazovanými najdete odpovědi na otázky, v čem se Češi a Češky angažují, co je motivuje a co všechno víme o těch, kteří jsou aktivní/pasivní.
Skautský svět: Porozumět vztahu k přírodě
V dubnovém čísle Skautského světa vychází rozhovor (nejen) o ekopsychologii s Janem Krajhanzlem.
Sedmá generace: V jakém stavu se nachází zdejší zelené hnutí?
Sedmá generace se ptá významných osobností českého ekohnutí: "V jakém stavu se 25 let po Listopadu podle vás nachází zdejší zelené hnutí? A co mu přejete do dalšího čtvrtstoletí?"
Sedmá generace: Nádechy českého ekohnutí po 25 letech
České environmentální hnutí se dvacet pět let od Sametové revoluce zamýšlí nad svými polistopadovými úspěchy a nezdary. Takové bilancování je dobrou příležitostí k úvahám, co se povedlo či nepovedlo, a kam se vydat dál.
Bezmocní před klimatickou změnou?
Kolikrát vás už napadlo, že vaše snahy o ochranu životního prostředí jsou – v porovnání s velikostí a složitostí problémů – marné?
Jak se děti vyrovnávají s klimatickou změnou?
Změna klimatu v současné době zamotává hlavu kde komu – a to nejen vědcům, politikům, ekonomům nebo lidem přímo zasaženým jejími důsledky. Přemýšlejí o ní také děti.
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
