Klima
Česká veřejnost a změna klimatu 2015
Reprezentativní výzkum Katedry environmentálních studií FSS MU podrobně zkoumal, jak Češi vnímají globální změnu klimatu a jaké aktivity v oblasti ochrany klimatu jsou ochotni podpořit.
Bezmocní před klimatickou změnou?
Kolikrát vás už napadlo, že vaše snahy o ochranu životního prostředí jsou – v porovnání s velikostí a složitostí problémů – marné?
Jak se děti vyrovnávají s klimatickou změnou?
Změna klimatu v současné době zamotává hlavu kde komu – a to nejen vědcům, politikům, ekonomům nebo lidem přímo zasaženým jejími důsledky. Přemýšlejí o ní také děti.
Zpravodaj ekologických nevládních organizací: Jan Krajhanzl: Víme málo o lidech, které chceme oslovit
Rozhovor o strkání hlavy do písku před klimatickou změnou a aktivistických kampaních.
American Psychological Association: Psychology and Global Climate Change: Addressing a Multi-faceted Phenomenon and Set of Challenges
Doporučujeme zprávu týmu špičkových odborníků Americké psychologické asociace.
Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí
Významnou pozornost psychologů a aktivistů v posledních letech přitahují emoce, které prožíváme tváří v tvář problémům životního prostředí. Právě díky těmto emocím můžeme lépe pochopit, proč se lidé tak často chovají v souvislosti s aktuálními hrozbami podivně/iracionálně.
Ekolist: Když je chladno, tak na klimatické změny tolik nevěříme, ukázal výzkum
Ekolist: „Ukázalo se, že aktuální počasí může silně ovlivnit názory lidí na globální oteplování,“ tvrdí Simon Donner z University of British Columbia. Čím je chladněji, tím více má americká veřejnost a novináři tendenci pochybovat o vědeckých závěr o klimatu. Naopak, jejich obavy z globálního oteplování stoupají s vyššími teplotami.
Revue psychoanalytické psychoterapie: Psychoanalýza a klimatická změna: nový pohled na tři ekologie
Článek Josepha Doddse "pojednává o klíčové úloze psychoanalýzy (ve všech jejích rozličných podobách) v debatě o změnách klimatu. Psychoanalýza pomáhá demaskovat úzkosti, deficity, konflikty, fantazie, emoce a obrany, které jsou důležité pro porozumění lidského rozměru ekologické krize."
Víte, že dnešní děti tráví volnou hrou venku přibližně 2x až 4x méně času než generace jejich rodičů před 25-30 lety?
Průměrné americké děcko tráví spontánní hrou někde venku (na ulici, v parku, v přírodě) přibližně PŮL HODINY TÝDNĚ. Americká akademie pediatrů upozorňuje, že děti potřebují pro svůj zdravý vývoj alespoň JEDNU HODINU DENNĚ. Průměrné dítě je tedy venku 7 % z množství času, který pro své zdraví potřebuje.
Více najdete v blogu Jana Krajhanzla.
