Environmentální psychologie
Člověk + příroda = udržitelnost? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti
Nejen environmentalisté si uvědomují, že jednou z mnoha změn, kterými společnost v posledních desetiletích prochází, je i proměna vztahu lidí k přírodě – a právě tímto tématem se zabývá náš sborník. V první části mapujeme vzájemný (měnící se) vztah člověka a přírody. Ve druhé části se zamýšlíme nad tím, jak podpořit environmentálně udržitelné chování. Ve třetí části se pak ptáme, jakou roli pro udržitelné chování má pobyt v přírodě.
Respekt: Dobrodružství v pavilonu č. 14
Působivý článek Petra Třešňáka z prostředí psychiatrické léčebny. Příběh hlavního hrdiny by se dal shrnout takhle: "V roce 2007 bylo v kartě tohoto pacienta 177 záznamů o neklidu, a to se zdaleka nepsaly všechny. V roce 2010 jich bylo 12. Od začátku loňského roku Ivan Kaliáš ani jednou nikoho nenapadl." Pokud vás zajímá, jak se ten zázrak stal a proč se mu věnujeme na Českém portálu ekopsychologie, vřele ho doporučujeme k přečtení.
Zelená terapie
Působí relaxačně a ozdravně, dokáže však zlepšit i naše kognitivní funkce, inspiruje nás. A kdo to vlastně je? No přece příroda.
Psychologie Dnes: Proč potřebujeme přírodu
Jakub Hučín píše: "Ubližujeme přírodě a příroda se brání, slyšíme na jedné straně. Nikoli, není třeba se ničeho obávat, změny v ekosystémech jsou v historii Země běžné, uklidňuje druhá strana."
Děti potřebují pro svoji hru přirozené venkovní prostředí
Jedním z negativních rysů dnešního životního stylu je, že lidé tráví většinu svého volného času i pracovní doby v místnostech a pobyt ve venkovním přírodním prostředí značně omezují. Tato neustále se prohlubující negativní tendence může vážným způsobem ohrozit nastupující generace a jejich zdravý vývoj.
Láska ke krajině
Věčným tématem psychologie jsou lidské city a vztahy – k partnerům, dětem, přátelům i nepřátelům. Někdy též uvažujeme o vztahu lidí k věcem či obecně k majetku, o citovém poutu k domácím mazlíčkům. A co náš vztah k lesům, loukám, polím či městům?
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
