Česká republika
Předmluva k českému vydání knihy "Psychologie environmentálních problémů"
V momentě, kdy přichází na české knižní pulty vůbec první ekopsychologická monografie, se lze ohlédnout a podívat se, proč už několik let viselo vydání knihy o psychologii aplikované na problematiku environmentálních problémů ve vzduchu.
Ekopsychologie: psychologie pro časy environmentálních problémů
„Chování k životnímu prostředí a vztah k přírodě přece nejsou psychologická témata,“ zazní občas z jiných oborů. Podobně se říkávalo, že ochrana životního prostředí je polem přírodovědných disciplín, a společenské vědy jako ekonomie, filosofie, etika a sociologie nemají lézt „exaktním“ vědám do zelí. Zdá se, že časy se mění...
Letní výjezd 2008
Vzpomínka na neformální oborové setkání 11.-12. srpna 2008. Byl to tak trochu výlet, tak trochu odborný seminář pod širým nebem.
Dotazník "Přijetí environmentální odpovědnosti"
Celá řada lidí, kteří si uvědomují environmentální následky svého chování, se nechová šetrně k životnímu prostředí. „Co změním?“ ptají se, a sami si odpovídají, že kvůli jejich environmentálně šetrným rozhodnutím se velkochovy s dobytkem ani spalovny odpadu stejně nezavřou. Existují však i lidé, kteří přijímají svou morální odpovědnost za dopady svého chování na životní prostředí.
Bedrník 2/2007: Téma psychologie
Na sklonku května 2007 vychází Bedrník, časopis pro ekogramotnost, jehož hlavním tématem je psychologie. Přináší články Jana Krajhanzla, Marka Fraňka nebo Emilie Strejčkové.
Děti a příroda: prožívání a zkušenosti
Původní český výzkum z roku 2005 ukazuje, že zkušenost dětí s přírodním prostředím a jeho prvky skutečně koreluje s emoční reakcí dětí na přírodu. Tedy děti zkušenější v kontaktu s přírodou se v přírodě také lépe cítí, a platí to i obráceně: ti, co se v přírodě dobře cítí, jsou v kontaktu s přírodou co z hlediska objemu zkušeností s přírodním prostředím zkušenější.
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
