Sedmá generace: Nechat se přírodou překvapovat

Renata Svobodová  |  17. 9. 2018  |  Všechny články  |  0 komentářů


Foto: Foto: © Alžběta Stančáková

Rozhovor pro Sedmou generaci u příležitosti vydání knihy Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (2014). O hledání způsobu, jak pozorumět vztahu lidí ke světu kolem nás, o pestrosti a rozporech tohoto vztahu... a také o cestách do přírody.

"Během cesty do Prahy se nám naskýtá pohled na jarní krajinu ubíhající rychlostí mezinárodního vlaku. Kolik lidí by se do ní s radostí vydalo… a kolik by se nám svěřilo, že mají k přírodě hluboký či vřelý vztah. Co to však znamená? Jak vysvětlit, že přírodu 'mají rádi' tak odlišní lidé jako skaut, hráč golfu, městský pejskař či sportovní nadšenec? Se sociálním psychologem a ekopsychologem Janem Krajhanzlem (1978) z Katedry environmentálních studií FSS MU během cesty hovoříme nejen o této rozmanitosti vztahů k přírodě, ale také o odhazování 'civilizační glazury', proměňující síle zážitků v přírodě nebo cvičení estetické vnímavosti."

Celý rozhovor najdete zde.




Jak citovat tento článek

SVOBODOVÁ, Renata. Sedmá generace: Nechat se přírodou překvapovat. Sedmá generace [online] 15. 6. 2015. Dostupné z: http://www.sedmagenerace.cz/nechat-se-prirodou-prekvapovat/






Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?

Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.

Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).

Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.

archiv >