Revue psychoanalytické psychoterapie: Psychoanalýza a klimatická změna: nový pohled na tři ekologie

5. 1. 2012  |  aktualizováno 14. 8. 2013  |  Všechny články  |  0 komentářů


Foto: Christine Zenino / flickr.com (Creative Commons)

Abstrakt: Článek pojednává o klíčové úloze psychoanalýzy (ve všech jejích rozličných podobách) v debatě o změnách klimatu. Psychoanalýza pomáhá demaskovat úzkosti, deficity, konflikty, fantazie, emoce a obrany, které jsou důležité pro porozumění lidského rozměru ekologické krize. Autor ve svém příspěvku dává klimatickým změnám nový rámec psychologického problému a vychází ze své nedávno vydané publikace (Psychoanalysis and Ecology at the Edge of Chaos: complexity theory, Deleuze & Guattari and psychoanalysis for a climate in crisis; Dodds 2011), a současně naznačuje, že je zapotřebí nejen rozpracovat psychoanalytické přístupy k ekologii, ale také rozvinout ekologický rozměr v psychoanalýze samotné. Filozofie Deleuzeho a Guattariho (2003) spolu s nelineárními vědami o komplexitě a teorie chaosu mohou stavět na psychoanalytických perspektivách a vytvořit rámec, nebo lépe řečeno „meshwork“ (myšlenkové síťoví) (DeLanda, 2006) k novému promyšlení složitých a vzájemně propojených závislostí mezi Guattariho (2000) „třemi ekologiemi“ mysli, přírody a společnosti, a psychologickými a sociálními změnami, kterých je zapotřebí k odpovědi na výzvy globálního životního prostředí, jež budou mít vliv na budoucnost naší planety. Klíčová slova: změny klimatu, ekologie, psychoanalýza, Deleuze a Guattari, komplexita, chaos, tři ekologie


Plné znění studie:




Jak citovat tento článek

DODDS, Joseph. Psychoanalýza a klimatická změna: nový pohled na tři ekologie. Revue psychoanalytické psychoterapie. 2011, zima.






Víte, že dnešní děti tráví volnou hrou venku přibližně 2x až 4x méně času než generace jejich rodičů před 25-30 lety?

Průměrné americké děcko tráví spontánní hrou někde venku (na ulici, v parku, v přírodě) přibližně PŮL HODINY TÝDNĚ. Americká akademie pediatrů upozorňuje, že děti potřebují pro svůj zdravý vývoj alespoň JEDNU HODINU DENNĚ. Průměrné dítě je tedy venku 7 % z množství času, který pro své zdraví potřebuje.

Více najdete v blogu Jana Krajhanzla.

archiv >