Revue psychoanalytické psychoterapie: Psychoanalýza a klimatická změna: nový pohled na tři ekologie

5. 1. 2012  |  aktualizováno 14. 8. 2013  |  Všechny články  |  0 komentářů


Foto: Christine Zenino / flickr.com (Creative Commons)

Abstrakt: Článek pojednává o klíčové úloze psychoanalýzy (ve všech jejích rozličných podobách) v debatě o změnách klimatu. Psychoanalýza pomáhá demaskovat úzkosti, deficity, konflikty, fantazie, emoce a obrany, které jsou důležité pro porozumění lidského rozměru ekologické krize. Autor ve svém příspěvku dává klimatickým změnám nový rámec psychologického problému a vychází ze své nedávno vydané publikace (Psychoanalysis and Ecology at the Edge of Chaos: complexity theory, Deleuze & Guattari and psychoanalysis for a climate in crisis; Dodds 2011), a současně naznačuje, že je zapotřebí nejen rozpracovat psychoanalytické přístupy k ekologii, ale také rozvinout ekologický rozměr v psychoanalýze samotné. Filozofie Deleuzeho a Guattariho (2003) spolu s nelineárními vědami o komplexitě a teorie chaosu mohou stavět na psychoanalytických perspektivách a vytvořit rámec, nebo lépe řečeno „meshwork“ (myšlenkové síťoví) (DeLanda, 2006) k novému promyšlení složitých a vzájemně propojených závislostí mezi Guattariho (2000) „třemi ekologiemi“ mysli, přírody a společnosti, a psychologickými a sociálními změnami, kterých je zapotřebí k odpovědi na výzvy globálního životního prostředí, jež budou mít vliv na budoucnost naší planety. Klíčová slova: změny klimatu, ekologie, psychoanalýza, Deleuze a Guattari, komplexita, chaos, tři ekologie


Plné znění studie:




Jak citovat tento článek

DODDS, Joseph. Psychoanalýza a klimatická změna: nový pohled na tři ekologie. Revue psychoanalytické psychoterapie. 2011, zima.






Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?

Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.

Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).

Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.

archiv >