Psychologická východiska environmentální výchovy
Viktor Kulhavý se ve své bakalářské práci zabývá vztahem k přírodě. Na kvalitní teoretickou část mapující různé koncepty vztahu k přírodě navazuje velmi cenná empirická část, ve které autor zkoumá kontakt brněnských skautů s přírodou. Potvrzuje předchozí česká zjištění, že čím více mají děti zkušeností s přírodou, tím více prožívají kontakt s přírodou jako příjemný/neohrožující.
Anotace: Práce se zabývá oblastí environmentální psychologie, nověji tzv. conservation psychology, jejíž koncepty nejsou zatím v českém prostředí rozšířeny. Studie vychází z teze, že psychologie má významný potenciál přispět k řešení globálního problému neudržitelnosti lidských aktivit. Z pozice conservation psychology, která hledá způsoby, jak působit na environmentální chování člověka, se práce zabývá některými složkami vztahu dětí školního věku k přírodě. Je stručně nastíněn vývoj zkoumání vztahu člověka a životního prostředí v psychologii a uvedeny vybrané teoretické koncepty, kterými se zabývá současný výzkum v conservation psychology. Vztah člověka k přírodě je konceptualizován pětidimenzionálním modelem J. Krajhanzla (2006). Práce se dále zabývá dvěma složkami vztahu člověka k přírodě – jeho emoční reakcí na přírodu a množstvím zkušeností s přírodou. Jsou ověřovány hypotézy o odlišnosti těchto dvou charakteristik u dětí školního věku, které pravidelně navštěvují skautské oddíly a dětí, které tuto možnost nevyužívají. Práce využívá srovnávacích dat získaných v rámci „Výzkumu odcizování člověka přírodě“ z let 2004-2005 (Národní program výzkumu MŽP: Krajina a sídla budoucnosti, číslo projektu IC/4/40/04). Výsledky podporují stanovené hypotézy. Byly zjištěny odlišnosti jak v pozitivnější emoční reakci, tak v množství zkušeností s přírodou u dětí ze skautských oddílů. Skauti mají více zkušeností zejména s aktivitami rozvíjejícími schopnosti pro pobyt v přírodě, častěji přicházejí do kontaktu s volně žijícími zvířaty a častěji se účastní environmentálně-výchovných aktivit. Práce uvádí, jakým způsobem mohou skautské oddíly přispívat k rozvíjení vztahu dětí k přírodě a zároveň upozorňuje na omezení, kterým čelí.
Plný text diplomové práce:
- Viktor Kulhavý: Psychologická východiska environmentální výchovy
Jak citovat tento článek
KULHAVÝ, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2008. Dostupný z: http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
