Postoje ke třídění a recyklaci odpadu determinované vztahem k přírodě a osobnostními rysy

Marek Franěk  |  1. 3. 2009  |  aktualizováno 9. 8. 2013  |  Všechny články  |  0 komentářů


Foto: Steve Snodgrass / flickr.com (Creative Commons)

Abstrakt: Cílem studie vydané v časopise Psychologie v ekonomické praxi (č. 1-2/2008) bylo zmapovat postoje 399 studentů ke třídění odpadu v budově vysoké školy a hledat souvislosti těchto postojů se subjektivními pohledy na postavení člověka k přírodě (antropocentrismus vs. biocentrismus) a některými osobnostními rysy. Výsledky ukázaly, že jedinci, kteří zastávají „panský" (tedy vyhraněně antropocentrický) postoj k přírodě, nemají tendenci třídit odpad, zatímco ti, kteří jsou orientovaní biocentričtěji, mají ke třídění odpadu lepší vztah. S ochotou třídit odpad souvisejí i některé osobnostní rysy. Osobnostní dimenze svědomitost, přívětivost a otevřenost pozitivně souvisí s tendencí třídit odpad, zatímco mezi stabilitou a ochotou třídit odpad existuje negativní souvislost. Dimenze svědomitost a částečně i otevřenost a přívětivost souvisejí se zastávaným pohledem na postavení člověka v přírodě. Jedinci, kteří mají vyšší skór v těchto dimenzích, mají tendenci zastávat spíše biocentrické postoje. Oproti tomu jedinci kteří mají vyšší skór v dimenzi stability, mají tendenci zastávat „panský" postoj.


Pokračování celé studie je dostupné ve formě pdf.


Jak citovat původní článek

FRANĚK, Marek. Postoje ke třídění a recyklaci odpadu u vysokoškolských studentů: Souvislosti s pohledem na postavení člověka v přírodě a některými osobnostními rysy. Psychologie v ekonomické praxi. 2008, č. 1-2.



Jak citovat tento článek

FRANĚK, Marek. Postoje ke třídění a recyklaci odpadu determinované vztahem k přírodě a osobnostními rysy. Český portál ekopsychologie [online] 19. 11. 2017. Dostupné z: http://www.ekopsychologie.cz/vsechny-clanky/postoje-ke-trideni-odpadu/






Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?

Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.

Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).

Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.

archiv >