Ochrana divoké přírody očima české veřejnosti 2015

Jan Krajhanzl, Jan Skalík, Ondřej Špaček, Tomáš Chabada, Karel Čada, Zdeňka Lechnerová, Renata Svobodová  |  8. 8. 2015  |  Všechny články  |  0 komentářů


Foto: © Nikola Fousková

Výzkum Katedry environmentálních studií FSS MU jako první šetření svého druhu přibližuje, jaký je vztah Čechů k divoké přírodě, jaký postoj mají k divokým šelmám či jak vnímají rozšiřování české divočiny.

Materiály o výsledcích výzkumu

 

Výběr z ohlasu médií

 Další ohlasy médií




Jak citovat tento článek

KRAJHANZL, Jan, SKALÍK, Jan, ŠPAČEK, Ondřej, CHABADA, Tomáš, ČADA, Karel, LECHNEROVÁ, Zdeňka, SVOBODOVÁ, Renata. Ochrana divoké přírody očima české veřejnosti 2015. Katedra environmentálních studií [online] 30. 7. 2015. Dostupné z: http://humenv.fss.muni.cz/veda-a-vyzkum/divocina






Víte, proč má Český portál ekopsychologie ve svém logu zeleného muže?

Protože se v něm stejně jako v ekopsychologii prolíná to lidské a přírodní. Jedním z klíčových témat ekopsychologie je kontakt s přírodním světem a zelený muž ztělesňuje jak přírodní svět, tak důležitost našeho spojení s ním. Možná jste si všimli, že z úst zeleného muže vyrůstají zelené výhonky – a jedna z našich hlavních otázek přitom zní, jak s veřejností mluvit o přírodě a životním prostředí. A konečně, příroda kolem nás i v nás si zaslouží vnímavost a respekt, a my se budeme na našich stránkách opakovaně vracet k tématu, proč lidé (ne)chrání životní prostředí.

Zelený muž je nicméně symbol zahalený tajemstvím a je mnoho způsobů, jak ho interpretovat. Pokud se o zelených mužích chcete dozvědět víc, doporučujeme českou Wikipedii, povedenou bakalářskou práci Anny Němcové nebo ukázku z knihy "Cestami zelených mužů".

Logo Zeleného mužu pro nás vytvořila grafička Jana Kudrnová, kterou nám doporučili ze Sedmé generace.

archiv >