Kruh života: Theodore Roszak: Strata kontaktu s prírodou nás robí nešťastnými
Theodore Roszak bilancuje vývoj ekopsychologie v 90. letech v rozhovoru pro Adbusters:
Všimol som si, že mnohé problémy spojené s ekologickou krízou majú natoľko iracionálnu podstatu, že je potrebné pristupovať k nim z psychologického hľadiska. Najzrejmejším je problém rastúceho konzumu. Čím viac som tento problém študoval, tým viac som začínal chápať, že patologické nakupovanie a deštruktívne správanie k životnému prostrediu, nepochádza výlučne z ľudskej chamtivosti, ako sa predpokladalo. Nakupovanie sa stáva predovšetkým formou uvoľnenia, spôsobom ako uniknúť depresii, ako riešiť problémy spôsobené životom v chorej spoločnosti. Stretával som stále viac ľudí, ktorí si uvedomovali chorobne prejavy svojich konzumných návykov a mali chuť to zmeniť. Ak sa na to pozriete dostatočne pozorne, zistíte, že máte dočinenia s klasickým prejavom patologickej závislosti. Preto keď chcete riešiť ekologické problémy, musíte nevyhnutne pochopiť ľudské správanie. A to je priestor pre psychológiou.
Pokračování rozhovoru:
Jak citovat tento článek
ROSZAK, Theodore. Strata kontaktu s prírodou nás robí nešťastnými. Kruh života [online]. Dostupné z: http://www.kruhzivota.sk/theodore-roszak-strata-kontaktu-s-prirodou-nas-robi-nestastnymi
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
