Human Ecology Review: Exploring the Potential of Conservation Psychology

3. 9. 2013  |  Všechny články  |  0 komentářů


Foto: Margot Gabel / flickr.com (Creative Commons)

V roce 2003 vyšlo speciální číslo časopisu Human Ecology Review, které přineslo několik článků o te době nově vznikající disciplíně – psychologii ochrany životního prostředí (conservation psychology). Právě začátky této odborné platformy popisuje úvodník Carol D. Saunders a Olina Eugene Myerse, Jr.

The need for more effective networks linking the social sciences and conservation is clear, but the pathway for achieving that is not at all obvious. This special issue places an emphasis on the role of psychology in understanding how humans relate to the natural world, and to each other, in order to result in more harmonious and sustainable patterns of life. As we explore how to best utilize the insights from researchers and practitioners, an important challenge will be to consider any psychological dimensions in the context of what Bonnes and Bonaiuto (2002) call a “full ecological environment” — one that includes humans and non-human species.

 

Pokračování:




Jak citovat tento článek

SAUNDERS, Carol D. Exploring the Potential of Conservation Psychology. Human Ecology Review [online].  2003, vol. 10, no. 2, pp. iii-v. Dostupný z: <http://www.humanecologyreview.org/pastissues/her102/102saunders.pdf>.






Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?

Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.

archiv >