Sociologický časopis: Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání

5. 12. 2013  |  Všechny články  |  0 komentářů


Foto: Foto: HannaDeva / Flickr.com (Creative Commons)

Hana Librová se ve své studii zamýšlí nad tím, odkud se bere "zelená únava", tedy pocit zklamání a vyhoření patrný u některých lidí dlouhodobě se angažujících v ochraně životního prostředí. Odpověď hledá v rozboru motivací, ze kterých proenvironmentální chování vyvěrá. Odcitujme si krátkou ukázku z článku:

Ať už myslíme na snahu přímo chránit přírodu a krajinu, nebo na hledače environmentálně příznivých životních stylů, úsilí jednotlivců obsahuje výrazné úskalí: více než institucionalizované a skupinové snahy je zranitelné neúspěchem. Profesionální a politické subjekty, ale dnes i profesionalizovaná ekologická hnutí mají svou setrvačnost; jejich práce je dalekosáhle organizačně i v čase zprostředkovaná, namnoze se bezprostředně nevztahuje k faktickým výsledkům. Institucionální snažení dovoluje odpoutat se od neúspěchu i díky tomu, že dnes umožňuje pohlížet na environmentálně orientovanou práci jako na každou jinou – jako na příležitost k výdělku. A především: kolektivity environmentálního hnutí nabízejí psychologickou podporu, která spočívá ve sdílení postojů, v podobnosti cítění a smýšlení.

Mezi environmentálně angažovanými občany i mezi novináři se ujal pojem „zelená únava“. „Třídíš odpad a nakupuješ lokálně – ale Země se stále otepluje a ledovce stále tají...“ zní perex článku H. Wilsona v The Independent, nesoucí název „Have You Got Green Fatigue?“ [Wilson 2007]. Podle názoru některých autorů je dnes nebezpečí plynoucí ze „zelené únavy“ snad ještě větší než rizika samotného environmentálního problému. Y. Macy a M. Y. Brown [1998] daly svému textu příznačný název: „Největší nebezpečí: apatie, zmrtvení mysli a srdce“.


Celý článek



Jak citovat tento článek

LIBROVÁ, Hana. 2013. Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání. Sociologický časopis / Czech Sociological Review. Roč. 49, č. 1, str. 53-74. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/163-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-1-2013/3303






Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?

Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.

archiv >