Envigogika: Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost
.jpg)
Naše vize budoucnosti někdy vypovídají více o nás a o duchu (přítomné doby), než o budoucnosti samotné. Ve svém článku Jan Labohý a Bohuslav Binka popisují, "jaký dopad může mít sdílené vnímání budoucnosti na budoucnost samotnou." Když odcitujeme z prvních odstavců:
"V jednom ze svých slavných citátů francouzský básník a esejista Paul Valéry (2000) s povzdechem konstatuje, že: „budoucnost už není co bývala.“ Upozorňuje tím na zajímavý fenomén negativní percepce budoucnosti.
Dle průzkumu Eurobarometeru, který byl publikován v dubnu 2012, se 52 % Evropanů domnívá, že v roce 2030 bude život těžší než dnes. V souvislosti s tím 63 % lidí předpokládá, že dnešní děti čeká složitější život, než jaký vede současná generace[1] (viz Graf 1 a Graf 2). Od roku 2009, kdy se odehrál výzkum s podobným tématem, tak dochází k posunu směrem k negativnějšímu vnímání budoucnosti."
Celý článek
- Envigogika / Jan Labohý, Bohuslav Binka: Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost
Jak citovat tento článek
LABOHÝ, Jan, BINKA, Bohuslav. Vliv vnímání budoucnosti na budoucnost. Envigogika [online] 2013, roč. 8, č. 1. Dostupné z: http://www.ekopsychologie.cz/citarna/doporucujeme/envigogika-vliv-vnimani-budoucnosti
Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?
Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.
Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).
Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.
