Džungle výzkumů o kontaktu s přírodou

Jan Krajhanzl  |  30. 12. 2013  |  Všechny články  |  0 komentářů


Foto: Mirando / flickr.com (Creative Commons)

Džungle. Jinak se to nedá nazvat. Když sledujete výzkumy o tom, co přináší kontakt s přírodou dětem, připravte se na čtyři věci, které vám slušně zkomplikují orientaci.

Zaprvé, podobně jako džungli tato oblast divoce roste a výzkumy rychle přibývají.

Za druhé, je to nově zkoumaná oblast a neexistuje moc orientačních značek v podobě přehledových článků (nebo metaanalýz), které by vám pohyb v džungli usnadnily.

Za třetí, výzkum v této oblasti začínají dělat lidé, kteří naléhavě cítí, že bez kontaktu jde svět do pekla a jejich šetření to prostě MUSÍ prokázat, stůj co stůj (co to dělá s kvalitou jejich takových „výzkumů“ je asi jasné).

A za čtvrté, to téma bere za srdce i lidi, kteří výzkum nikdy nedělali. A bohužel je to často znát.

Ekopsychologii dělám jedenáctým rokem a tohle je asi největší výzkumná džungle, se kterou jsem se v oboru setkal. Pokud se do ní chcete vydat, vřele doporučuji stránky Children & Nature, sekce Research and Resources. Ale opatrně, chce to kritické čtení.




Jak citovat tento článek

KRAJHANZL, Jan. Džungle výzkumů o kontaktu s přírodou. Český portál ekopsychologie [online] 16. 1. 2018. Dostupné z: http://www.ekopsychologie.cz/vsechny-clanky/dzungle-vyzkumu-o-kontaktu/






Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?

Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.

archiv >