Dotazník "Přijetí environmentální odpovědnosti"

Michal Šmolka  |  9. 2. 2008  |  aktualizováno 9. 8. 2013  |  Všechny články  |  0 komentářů


Foto: © Alžběta Stančáková

Celá řada lidí, kteří si uvědomují environmentální následky svého chování, se nechová šetrně k životnímu prostředí. „Co změním?“ ptají se, a sami si odpovídají, že kvůli jejich environmentálně šetrným rozhodnutím se velkochovy s dobytkem ani spalovny odpadu stejně nezavřou. Existují však i lidé, kteří přijímají svou morální odpovědnost za dopady svého chování na životní prostředí . A právě dilematu spojeném s environmentální odpovědností se věnuje dotazník Přijetí environmentální odpovědnosti.

Michal Šmolka vytvořil v rámci studia psychologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze původní dotazník, který nazval Přijetí environmentální odpovědnosti (PEO). Svou kompletní práci poskytl Českému portálu ekopsychologie, a proto rádi zveřejňujeme:




Jak citovat tento článek

ŠMOLKA, Michal. Dotazník "Přijetí environmentální odpovědnosti". Český portál ekopsychologie [online] 7. 12. 2019. Dostupné z: http://www.ekopsychologie.cz/vsechny-clanky/dotaznik-prijeti-environmentalni-odpovednosti/






Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?

Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.

archiv >