Publikace v češtině
Psychologie životního prostředí
Michal Černoušek. Praha: Horizont, 1986. K sehnání v antikvariátech.
Už v roce 1986 vyšla v tehdejším Československu kniha tematicky blízká našemu portálu, "Psychologie životního prostředí". Její autor Michal Černoušek se zaměřil spíše na městská témata environmentální psychologie té doby, např. "jaký je vliv hluku na naši psychiku, zda existuje lidský magnetický smysl, jak vnímáme terén a jak si vytváříme představy o městě (...), jak na nás působí prostředí přesycené podněty, co je to přelidnění a co soukromí".
Environmentální psychologie se během skoro čtvrt století, které uplynulo od vydání knihy, dále intenzivně vyvíjel, a tak má "Psychologie životního prostředí" při srovnání s dnešními zahraničními učebnicemi environmentální psychologie spíše historický význam. Přitom však připomíná, že "první vlaštovka jaro nedělá", neboť muselo uplynout dvacet tři let, než vyšla další česká publikace propojující témata životního prostředí s psychologií.
Člověk + příroda = udržitelnost? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti
kol. Praha: Zelený kruh, 2009. Dostupné on-line.
První česká ekopsychologická publikace. Oborově pestrý kolektiv autorů a autorek, z nichž většina se podílí na Českém portálu ekopsychologie, se ve svém sborníku zaměřil na tři témata: kontakt dětí s přírodou, motivaci k ochraně životního prostředí a zkoumání vazby, která je (či není?) právě mezi kontaktem s přírodou a motivací k ochraně. Ačkoliv řadu kapitol je v současné době potřeba brát trochu s rezervou (obor v ČR začínal a k uvedeným tématům byly publikovány v posledních letech desítky nových výzkumů), publikace dodnes může sloužit jako první a dostupná ochutnávka z české ekopsychologie.
Psychologie environmentálních problémů
Deborah Du Nann Winter, Susan M. Koger. Praha: Portál, 2009. V knižním prodeji.
Když jsme s Portálem domlouvali vydání prvního českého překladu z oblasti ekopsychologie, byla volba "Psychologie environmentálních problémů" jednoznačná. Kniha poskytuje kvalitní přehled poznatků, které předkládají různé psychologické disciplíny k tématu ochrany životního prostředí. Kapitola o psychoanalýze např. upozorňuje na negativní roli obranných mechanismů při vnímání problémů životního prostředí, kapitola o sociální psychologii popisuje vliv sociálních norem a kapitola o kognitivní psychologii zase podrobně mapuje, jaké chyby lidé nejčastěji, když vyhodnocují informace o životním prostředí. Velkou výhodou knihy je přitom její srozumitelnost – každá psychologická teorie je vysvětlena způsobem, který je schůdný i pro nepsychology, a publikace tak současně zasvěcuje do poznatků psychologie i ekopsychologie.
Vydání českého překladu knihy bylo lektorsky poměrně náročné a nakladatelství Portál patří dík za to, že s námi spolupracoval na překladu vybraných oborových termínů. Škoda je, že z Českého vydání byly bez jakékoliv redakční poznámky vyřazeny jak rozsáhlé pasáže (např. o ekofeminismu), tak všechny ekopsychologické vtipy, které výrazně dotvářejí (a odlehčují) americkou verzi monografie.
Recenze:
Možnosti spolupráce s veřejností (nejen) v otázkách životního prostředí
Jan Krajhanzl, Šárka Zahradníková, Ondřej Rut. Praha: Zelený kruh, 2010. Dostupné on-line.
Nenechte se odradit obálkou, publikace byla vydána pro kolegy a kolegyně z neziskových organizací a veřejné správy, kteří hledají srozumitelný návod a praktickou inspiraci, jak připravit efektivní osvětovou kampaň na podporu proenvironmentálního chování. Brožura provádí čtenáře a čtenářky tvorbou kampaně krok za krokem, od určení cílů kampaně, přes mapování bariér podporovaného chování až k výběru účinné strategie, která dokáže bariéry odstranit. Pozornost je také věnována komunitním přístupům a problematickým způsobům komunikace (strašení, vyvolávání pocitů viny). Celá publikace je ilustrována řadou zahraničních příkladů dobré praxe. Podle slov recenzenta Romana Šantory je to první publikace o sociálním marketingu v ČR.
Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí
Jan Krajhanzl, Brno: Lipka, 2012. Dostupné on-line.
Významnou pozornost psychologů a aktivistů v posledních letech přitahují emoce, které prožíváme tváří v tvář problémům životního prostředí. Právě díky těmto emocím můžeme lépe pochopit, proč se lidé tak často chovají v souvislosti s aktuálními hrozbami podivně/iracionálně - a také, v čem spočívá nebezpečí různých strašení, vyvolávání pocitů viny nebo zahlcování informacemi, kterého se někteří lidé v oblasti ekovýchovy a ochrany životního prostředí v dobré víře dopouštějí.
Publikace vydaná brněnskou Lipkou shrnuje to nejdůležitější, co se o emocích spojených s problémy životního prostředí v současné době ví. Pro širší publikum jsou tu zjednodušené poznatky psychoanalýzy (s odkazy na literaturu pro náročnější čtenáře), doplněné aktuálními výzkumy a tipy pro praxi, které nabízejí špičkoví zahraniční profesionálové a profesionálky na komunikaci "zelených" témat s veřejností.
Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí
Jan Krajhanzl, Brno: Lipka, MUNIpress, 2014. V knižním prodeji.
Všimli jste si, jak různorodý vztah mají lidé k přírodě a životnímu prostředí?
Tato kniha vás touto rozmanitostí provede a s použitím odborné literatury mnoha oborů, ale i beletrie a příkladů z každodenního života vám ukáže, jak se ve vztazích lidí k přírodě a životnímu prostředí zorientovat.
Uvidíte přitom, že rozmanitost vztahu lidí k přírodě a životnímu prostředí – který je často vnitřně rozporuplný – není možné dobře vystihnout pomocí jednoho termínu (např. odcizení přírodě či ekogramotnost). Vztah člověka k přírodě a životnímu prostředí se odehrává přinejmenším v pěti oblastech, ve kterých může být vztah člověka rozvinutý v různé míře. Těmito oblastmi jsou potřeba kontaktu s přírodou, adaptace na přírodní podmínky, estetický postoj k přírodě, etický postoj k přírodě a environmentální vědomí.
Monografie popisuje tvorbu autorského konceptu, představuje pět základních charakteristik vztahu k přírodě a životnímu prostředí a v závěru srovnává charakteristiky vztahu k přírodě a životnímu prostředí s jinými termíny používanými při studiu této problematiky.
Recenze:
Víte, proč má Český portál ekopsychologie ve svém logu zeleného muže?
Protože se v něm stejně jako v ekopsychologii prolíná to lidské a přírodní. Jedním z klíčových témat ekopsychologie je kontakt s přírodním světem a zelený muž ztělesňuje jak přírodní svět, tak důležitost našeho spojení s ním. Možná jste si všimli, že z úst zeleného muže vyrůstají zelené výhonky – a jedna z našich hlavních otázek přitom zní, jak s veřejností mluvit o přírodě a životním prostředí. A konečně, příroda kolem nás i v nás si zaslouží vnímavost a respekt, a my se budeme na našich stránkách opakovaně vracet k tématu, proč lidé (ne)chrání životní prostředí.
Zelený muž je nicméně symbol zahalený tajemstvím a je mnoho způsobů, jak ho interpretovat. Pokud se o zelených mužích chcete dozvědět víc, doporučujeme českou Wikipedii, povedenou bakalářskou práci Anny Němcové nebo ukázku z knihy "Cestami zelených mužů".
Logo Zeleného mužu pro nás vytvořila grafička Jana Kudrnová, kterou nám doporučili ze Sedmé generace.