Český portál ekopsychologie je odborný a popularizační portál, který se zabývá prožíváním a chováním lidí ve vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí. Jako první portál svého druhu publikuje od roku 2007 příspěvky o kontaktu s přírodou, motivaci k ochraně životního prostředí, komunikaci s veřejností a dalších tématech.

Portál propojuje akademickou sféru s environmentální praxí, aby svým čtenářům a čtenářkám nabídl jednoduchou orientaci v oboru, zajímavá zjištění z českých i zahraničních výzkumů a praktickou inspiraci. Od svého vzniku tak oslovuje lidi zabývající se environmentální výchovou, oddílovou činností, aktivismem, veřejnou správou či vědou a výzkumem.

 

Zaměření portálu

Český portál ekopsychologie čerpá z několika psychologických disciplín, které se více či méně prolínají (a také vůči sobě vymezují) v zahraniční vědě:

  • Environmentální psychologie studuje od 70. let minulého století vliv (fyzického) prostředí na lidskou psychiku. Klasicky se zabývala např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emoce, a také na způsob, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování (Journal of Environmental Psychology).

  • Ekopsychologie byla iniciována Theodorem Roszakem v roce 1992. Ten ji chápal jako  myšlenkový směr založený na psychoanalýze a analytické psychologii, který se zabývá psychodynamickými vztahy mezi člověkem a jeho životním prostředím (Wikipedie.cz). Po roce 2009 přichází druhá generace ekopsychologů, kteří ekopsychologii pojímají jako vědní disciplínu a kladou větší důraz na empirický výzkum. Ekopsychologii vymezují jako "obor, který zkoumá psychologické, spirituální a terapeutické aspekty vztahu mezi člověkem a přírodou, zaměřuje se na otázky životního prostředí a na odpovědnost za ochranu přírody a jiných druhů," (Ecopsychology Journal).

  • Environmentální komunikace se začala formovat stejně jako ekopsychologie počátkem 90. let a naplno se etablovala v první dekádě nového století. Spojuje profesionály a profesionálky z oblasti vědy, vzdělávání, občanského sektoru a umění,  kteří se zabývají tím, jak komunikovat otázky životního prostředí s veřejností. Obor je vymezený jako "různorodá syntéza teorie komunikace a environmentální teorie, která zkoumá roli, techniku a vliv komunikace na životní prostředí," (International Environmental Communication Association).

  • Psychologie ochrany životního prostředí (conservation psychology) vzniká kolem roku 2000 a stává se širokou platformou, na které se setkává mimojiné řada environmentálních psychologů a ekopsychologů. Je definovaná jako "vědecké studium vzájemných vztahů mezi lidmi a ostatní přírodou, se zvláštním zaměřením na to, jak podporovat ochranu přírodního světa," (conservationpsychology.org).

Protože mezioborová spolupráce má pro Český portál ekopsychologie velký význam (život se na obory rozdělit nedá), najdete na jeho stránkách také příspěvky autorů a autorek různých odborností:

 

I když příspěvky na portálu čerpají z různých oborů a disciplín, zpravidla se snaží nabídnout:

  • studium člověka v kontextu jeho prostředí, spíše než obecná tvrzení o západní společnosti a lidstvu,
  • vhled do prožívání a chování člověka, spíše než úvahy, jaký by člověk měl být (tedy spíše deskriptivní než normativní vědu),
  • odbornou argumentaci s důkazy (teoretickými i empirickými), nikoliv agitaci či pouhé pábení.

 

Kdo portál připravuje?

Tvůrcem a editorem portálu je Jan Krajhanzl; od roku 2013 portál vychází také pod hlavičkou Katedry environmentálních studií fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Autorkou významné části fotografií je Alžběta Stančáková, která se ve svém volném čase zabývá fotografováním a literární tvorbou. Je členkou umělecké skupiny Zlatoválky.


Texty a původní fotografie na Českém portálu ekopsychologie jsou chráněny autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoli způsobem, je bez předchozího souhlasu editora zakázáno.







Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?

Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.

Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).

Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.

archiv >