Studie



Dotazník "Přijetí environmentální odpovědnosti"

Michal Šmolka  |  9. 2. 2008  |  Studie >

Celá řada lidí, kteří si uvědomují environmentální následky svého chování, se nechová šetrně k životnímu prostředí. „Co změním?“ ptají se, a sami si odpovídají, že kvůli jejich environmentálně šetrným rozhodnutím se velkochovy s dobytkem ani spalovny odpadu stejně nezavřou. Existují však i lidé, kteří přijímají svou morální odpovědnost za dopady svého chování na životní prostředí.

celý článek >

0 komentářů >




Kvalitativní předvýzkum vztahu člověka k přírodě

Linda Leskovská  |  8. 2. 2008  |  Studie >

Zaujalo ma premýšľanie nad tým, aké prekvapivo rôzne, často až celkom protichodné postoje môže človek zaujať voči takej všadeprítomnej a vo svojej podstate stále rovnakej skutočnosti akou je príroda. O tom aký ťažký je celý koncept som sa následne mala možnosť presvedčiť na vlastnej koži, keď som sa snažila realizovať kvalitatívny predvýskum. 

celý článek >

0 komentářů >




Děti a příroda: prožívání a zkušenosti

Jan Krajhanzl  |  27. 5. 2007  |  Studie >

Původní český výzkum z roku 2005 ukazuje, že zkušenost dětí s přírodním prostředím a jeho prvky skutečně koreluje s emoční reakcí dětí na přírodu. Tedy děti zkušenější v kontaktu s přírodou se v přírodě také lépe cítí, a platí to i obráceně: ti, co se v přírodě dobře cítí, jsou v kontaktu s přírodou co z hlediska objemu zkušeností s přírodním prostředím zkušenější.

celý článek >

0 komentářů >




Dotazník Výlet

Jan Krajhanzl  |  26. 5. 2007  |  Studie >

Dotazník pro žáky základních škol, který zjišťuje, jak děti emočně reagují na několik různorodých situací v přírodním prostředí. Pojatý je jako vyprávění o výletu do přírody. Během cesty se postupně odehraje sedmnáct situací, které dětští respondenti hodnotí jako příjemné či nepříjemné.

celý článek >

0 komentářů >








Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?

Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.

Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).

Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.

archiv >