Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí

Jan Krajhanzl  |  16. 4. 2013  |  aktualizováno 13. 8. 2013  |  Studie  |  0 komentářů


Foto: Naga DDB, Malaysia

Významnou pozornost psychologů a aktivistů v posledních letech přitahují emoce, které prožíváme tváří v tvář problémům životního prostředí. Právě díky těmto emocím můžeme lépe pochopit, proč se lidé tak často chovají v souvislosti s aktuálními hrozbami podivně/iracionálně - a také, v čem spočívá nebezpečí různých strašení, vyvolávání pocitů viny nebo zahlcování informacemi, kterého se někteří ekopedagogové a aktivisté v dobré víře dopouštějí.

Před rokem jsme se proto dohodli s brněnskou Lipkou, že na toto téma vydáme publikaci. V ní jsem se pokusil propojit to nejdůležitější, co se o emocích spojených s problémy životního prostředí ví. Pro širší publikum jsem zjednodušil poznatky psychoanalýzy (s odkazy na literaturu pro náročnější čtenáře), doplnil to aktuálními výzkumy a připojil tipy pro praxi, které přinášejí špičkoví zahraniční odborníci pro komunikaci "zelených" témat s veřejností.

Pokračování celé publikace je dostupné ve formě pdf.


Jak citovat původní publikaci

KRAJHANZL, Jan. Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí. Brno : Lipka, 2012.



Jak citovat tento článek

KRAJHANZL, Jan. Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí. Český portál ekopsychologie [online] 15. 8. 2018. Dostupné z: http://www.ekopsychologie.cz/citarna/studie/dobre-utajene-emoce/






Víte, jak omezený vliv mají informace o globálních změnách klimatu na postoje?

Coleman (2010) popisuje zajímavou studii, která zjišťovala, jak výše dosaženého vzdělání u členů obou největších politických stran v USA ovlivňuje jejich přesvědčení o globálních klimatických změnách. Výsledky přinesly pozoruhodná zjištění: zatímco v případě demokratů rostla s vyšším vzděláním také starost z globálních klimatických změn, u republikánů rostl s dosaženým vzděláním klimaskepticismus.

Trefně to ilustruje skutečnost, která je v psychologii dobře známá - že totiž lidé dokáží být vůči objektivním informacím často poměrně "imunní" (Futerra, 2010; O’Neill & Nicholson-Cole, 2009; Randall, 2009; Lertzman, 2008).

Více najdete v publikaci Jana Krajhanzla.

archiv >