Transition to Sustainability: What did WWOOF volunteers at an organic farm learn?

Foto: Gigi / flickr.com (Creative Commons)

Jsou tři dobré důvody, proč si diplomová práce Martina Malce zaslouží pozornost. Zaprvé nabízí užitečný úvod do teorií environmentálních postojů, zadruhé inspiruje perfektně zvládnutým kvalitativním výzkumem a za třetí poskytuje nádherný vhled do duší lidí, kteří mají zkušenost z belgické biozemědělské komunity.

Anotace

World Wide Opportunities on Organic Farms (WWOOF) je systémem, kde biofarmáři výměnou za stravu a ubytování nabízejí práci dobrovolníkům. Takové farmy slouží rovněž jako centra neformálního vzdělání v udržitelných zemědělských přístupech. Podle současných modelů vztahu environmentálních hodnot, postojů a chování (teorie plánovaného chování I. Ajzena nebo teorie hodnot-přesvědčení-norem podpory sociálních hnutí Sterna a kol.) existuje řada faktorů, které predikují výskyt pro-environmentálního chování. V komunitě Plukrijp v Belgii proběhlo v březnu a dubnu 2013 zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory s cílem získat příběhy 11 účastníků, kteří na farmě dobrovolně pracovali. Jejich příběhy byly zaznamenány, zahrnují osobní příběh před tím než na farmu přijeli, očekávání ohledně pobytu a zkušenosti které si odnášejí když z farmy odjíždějí. Zvláštní důraz byl kladen na zjištění vzorků neaktivistických a aktivistických forem pro-environmentálního chování. Proběhla tematická analýza výstupů z rozhovorů, pro zjištění odpovědí na výzkumné téma a otázky, tj. jaký byl proces změny postojů, chování a hodnot u lidí pobývajících na farmě, zdalipak účastníci měli zkušenost transformativního učení jak ji definuje J.Mezirow a jak to vypadalo, a jaké environmentální projekty a aktivity účastníci zakládají po opuštění Plukrijpu, motivováni pobytem. Detailní příběhy a témata byla získána z rozhovorů a následovala pak detailní transdisciplinární interpretace dat spojující výpovědi účastníků s environmentálními a psychologickými teoriemi vztahu pro-environmentálních postojů a chování, tak jak byly představeny v úvodní části. Na konec jsou uvedeny limity výzkumu. Na rok 2015 je plánováno pokračování výzkumu.

Plné znění diplomové práce ZDE.

 

Oponentský posudek

Předložená diplomová práce se zabývá působením biozemědělské komunity na vědomosti, dovednosti, hodnoty, postoje a chování lidí, kteří v ní prožili určitý čas. Nabízí tak exkurz do problematiky, která není příliš prozkoumaná v psychologické ani environmentalistické literatuře. Průvodcem je nám autor, který přistupuje ke svému diplomovému zadání s neskrývaným a hlubokým zaujetím, s potřebou co nejpoctivěji prostudovat fenomén a nabídnout svá zjištění členům komunity Plukrijp, odborníkům i dalším zájemcům o tuto problematiku.

V úvodní části autor poskytuje dostatečný teoretický základ ke konceptům, které jsou pro vybrané téma klíčové, např. seznámení s problematikou environmentálních postojů, modelů proenvironmentálního chování a transformativního učení. Ačkoliv si lze představit podrobnější a aktuálnější přehled k probíraným konceptům, na české poměry je zpracování tématu nadstandardní. Z kapitoly o komunitě Plukrijp je patrná perfektní znalost prostředí, ve kterém se výzkum uskutečnil. Za pozornost stojí také přehled relevantních environmentalistických konceptů, zařazený nyní v závěrečné poznámkové části.

Důkladně je zpracována také část o použitých výzkumných metodách, ve které autor prokazuje velmi dobrou znalost kvalitativní metodologie, kterou umně propojuje s kritickou reflexí jejích limitů. V následující části věnované výsledkům zaujmou nejenom samotné obsahy rozhovorů s 9 respondenty a 2 respondentkami, ale také citlivé a vnímavé vedení rozhovorů, stejně jako přemýšlivá a metodicky precizní interpretace kvalitativních dat.

Velmi kvalitně je zpracován také závěr: autor zde porovnává výsledky se svými původními očekáváními (část „The surprise“), s teoriemi zmíněnými v úvodu práce (teorie hodnot-přesvědčení-norem, teorie plánovaného chování, transformativní učení) i s očekáváními zakladatele komunity Plukrijp. Výstižně jsou zde reflektovány možné limity prezentovaného výzkumu, ocenění si zaslouží také plány na další výzkum zkoumané problematiky.

Pozoruhodný je nejen odborný obsah předložené diplomové práce, ale i její forma. Psána je anglicky, kultivovaným stylem, který srozumitelně postihuje i složitější teoretické otázky a zároveň je přemýšlivě glosuje. Vysoce nadstandardní je i rozsah práce.

Na základě uvedeného doporučuji diplomovou práci Martina Malce k obhajobě a pro klasifikaci navrhuji A. Autorovi navrhuji přihlásit diplomovou práci do soutěže o Cenu Josefa Vavrouška a zvážit publikování výzkumných závěrů v odborném časopisu.

V Brně 14. ledna, Jan Krajhanzl