The Trumpeter: Ecopsychology: Where Does It Fit in Psychology in 2009?

16. 8. 2013  |  Doporučujeme  |  0 komentářů


Foto: Greg McMullin / flickr.com (Creative Commons)

V roce 1999 zveřejnil John Scull na svých stránkách článek, ve kterém se pokusil shrnout, co je vlastně zač ta ekopsychologie. Článek vyvolal velmi příznivou odezvu a několik let se z něj citovalo v různých studentských i odborných pracech. Za uplynulých devět let se však řada věcí v oboru změnila, a tak v roce 2008 vychází pokračování úspěšného článku.

On March 26, 1999, I presented a paper, “Ecopsychology: Where does it fit in psychology” at the annual psychology confer ence at Malaspina University College. I posted the paper on my website and, somewhat to my surprise, it has proven to be quite popular. There have been frequent hits and downloads and it has been posted on other websites, assigned as reading in university courses, and cited in bibliographies.

Since 1999 there have been significant changes in our perception of the environmental crisis, notably the increasing salience of climate change and a major increase in public concern about the environment. At the same time, there have been a number of more recent publications related to ecopsychology. As I continue my studies, there has been a growth in my knowledge and understanding and my personal view of ecopsychology has evolved and developed. In the light of all th ese changes, I have revised and updated the earlier paper.

 

Pokračování článku:




Jak citovat tento článek

SCULL, John. Ecopsychology: Where Does It Fit in Psychology in 2009?. The Trumpeter: Journal of Ecosophy [online] Dostupné z: http://trumpeter.athabascau.ca/index.php/trumpet/article/view/1100/1429






Víte, že návštěvnost v přírodních rezervacích a národních parcích na různých místěch světa v celkovém trendu klesá?

Lidé dnes navštěvují parky přibližně o 20 % méně než v polovině osmdesátých let. Statistické analýzy vývoje návštěvnosti přitom ukázaly, že je zde úzká vazba mezi poklesem návštěvnosti a časem, který lidé tráví u televizí, počítačů, herních konzolí, v kině apod. (a také cenou benzínu, což je praktický a pochopitelný důvod). Čím více času tedy lidé tráví ve virtuálním světě, tím méně vyhledávají kontakt s divočinou.

Více najdete ve studiích Pergamse a Zaradic  (2006, 2007).

archiv >