Sedmá generace: Nechat se přírodou překvapovat
Rozhovor pro Sedmou generaci u příležitosti vydání knihy Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (2014). O hledání způsobu, jak pozorumět vztahu lidí ke světu kolem nás, o pestrosti a rozporech tohoto vztahu... a také o cestách do přírody.
"Během cesty do Prahy se nám naskýtá pohled na jarní krajinu ubíhající rychlostí mezinárodního vlaku. Kolik lidí by se do ní s radostí vydalo… a kolik by se nám svěřilo, že mají k přírodě hluboký či vřelý vztah. Co to však znamená? Jak vysvětlit, že přírodu 'mají rádi' tak odlišní lidé jako skaut, hráč golfu, městský pejskař či sportovní nadšenec? Se sociálním psychologem a ekopsychologem Janem Krajhanzlem (1978) z Katedry environmentálních studií FSS MU během cesty hovoříme nejen o této rozmanitosti vztahů k přírodě, ale také o odhazování 'civilizační glazury', proměňující síle zážitků v přírodě nebo cvičení estetické vnímavosti."
Celý rozhovor najdete zde.
Jak citovat tento článek
SVOBODOVÁ, Renata. Sedmá generace: Nechat se přírodou překvapovat. Sedmá generace [online] 15. 6. 2015. Dostupné z: http://www.sedmagenerace.cz/nechat-se-prirodou-prekvapovat/
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
