Ochrana přírody: Co v nás vyvolává pocity viny?

Foto: © Alžběta Stančáková

Studentky kurzu Osobní vztah člověka k přírodě Filozofické fakulty univerzity Karlovy se zamýšlejí nad pocity viny spojenými s ochranou životního prostředí.

 

1. Jaké situace v nás spouští pocit viny?

• stravování (dovážení produktů z daleka, nevegetariánská (neveganská) strava,
• pro někoho těstoviny s tuňákem, pro někoho obložený chleba s vajíčkem a balkánským sýrem,
• v menze už je zase jako jediné vegetariánské jídlo něco sladkého, tak si přece jednou dám ten guláš, ne,
• jízda autem,
• vysoká a zbytečná spotřeba vody,
• pračka není zdaleka plná, ale to triko přece „nutně“ potřebuju,
• velmi, ale opravdu velmi nešetrné vymývání kocouří misky,
• netřídění (všeho) hliníku, bioodpadů,
• nákup produktů v mnoha zbytečných obalech.

 

2. Jak se u nás pocit viny projevuje, jaké vyvolává stavy a co sebeprožívání?

Projevy úzkosti, studu, napětí, splínu, vnitřního boje... Postupně naštvaností na sebe, naštvaností na okolí, naštvaností na společnost až na naštvaností na vše.

Občas ale i slastí (ze „zakázané činnosti“a navíc ty vajíčka, balkánský sýr nebo tuňák přece tak dobře chutnají..) a  uvolněním (Ať se nakonec zachovám více nebo méně ekologicky, je to lepší než napětí z vnitřního zápasu).

Pak také přicházejí výčitky:

„Já jsem strašná“

„To je hrozný, já toho nakecám a pak dělám tohle“.

„Příště už to neudělám“ , ale přitom tomu sama zas tak úplně nevěřím.

„Stálo mi to za to?“

3. Jak s pocitem viny zacházíme, co s ním děláme (strategie)?

• přemlouvání se „udělám-neudělám“,
• když se zachovám ekologičtěji, přichází sebeuspokojení z vyhraného boje,
• snaha o snížení pocitu viny, zlehčování: „Netřídit hliník přece není zas tak hrozné. A navíc v něčem jiném jsem poctivější, plasty třídím všechny,“
• útěk, teď to řešit nebudu: Špinavou misku umyju až později,
• odklad do budoucna: „Příště už to neudělám“,
• kompromisy: „Za každou cestu autem zasadím jeden strom“.

4. Doporučení pro ostatní

Dvě strategie – jedna pro „citlivky“ a druhá pro „drsné“:

1. Postupně snižujte frekvenci činnosti, při které zažíváte pocit viny.
2. Na vlastní nebezpečí: Vyhroťte konflikt, snažte si uvědomit všechny důsledky dané činnosti, znechuťte si své chování.

Tip: V menze jsou někdy vegetariánská jídla jako „podpultovky“, když se hezky usmějete na paní kuchařku, tak občas vytáhne schovaný talíř s jídlem bez masa.