Blogy
Malé předjarní vyznání
Jsem často s dětmi v lese, za každého počasí. Jasně, není to pořád jen o podobných úžasných pocitech, není to vždy idylické. Ale ta svoboda, volnost, normálnost, opravdovost, jedinečnost přírody, které můžeme být přímou součástí – stojí za to!
Džungle výzkumů o kontaktu s přírodou
Džungle. Jinak se to nedá nazvat. Když sledujete výzkumy o tom, co přináší kontakt s přírodou dětem, připravte se na čtyři věci, které vám slušně zkomplikují orientaci.
Proč si děti nehrají venku?
Čím to je, že se pořád krátí čas, který děti tráví hraním venku? Když čtete zahraniční výzkumy, setkáte se nejčastěji s pěti důvody, které tento nepříznivý trend vysvětlují.
Nezapomínejme na sebe – udržitelnost vnitřní je předpokladem té vnější
Transition Movement je úspěšné ekologicko-kulturní hnutí. Jedním z jeho rysů je, že poměrně důkladně zkoumá i to, jak spolu lidé na takových projektech spolupracují. Jak to udělat, aby i jejich nadšení bylo udržitelné a brzy nevyhořelo? Tím se zabýval londýnský workshop „Inner Transition“, který se konal 26 .- 27. ledna 2013.
Děti jsou venku méně, než potřebují ke zdravému vývoji
Dělal jsem si malou rešerši, kolik času trávíme venku a jak se to mění: Dnešní děti tráví volnou hrou venku přibližně 2x až 4x méně času než generace jejich rodičů před 25-30 lety.
Letní výjezd 2008
Vzpomínka na neformální oborové setkání 11.-12. srpna 2008. Byl to tak trochu výlet, tak trochu odborný seminář pod širým nebem.
Letní cesty a conservation Psychology
Konečně jsem objevil slibnou platformu, ve které jsou zapojeni odborníci na psychologii věnující se environmentální udržitelnosti. Tou platformou je nový vědecký obor, nazývající se conservation psychology (ochranářská psychologie).
Víte, že informace mohou změnit chování lidí k životnímu prostředí jen málokdy?
Zahraniční studie od 80. let průběžně dokazují, že samotné znalosti mají jen minimální vliv na postoje, a ty mají jen dílčí vliv na chování (Bell, 2001, McGonigal, 2011). Pokud si tedy lidé rozšíří své znalosti, neznamená to, že „půjdou do sebe“ a „začnou se chovat správně“. Výsledky zahraničního výzkumu, který upozorňuje na tuto nepříjemnou skutečnost, potvrzuje i aktuální výzkum v České republice (Hromádka, 2010). Informace jsou tedy důležitou součástí environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, ale samy o sobě nestačí.
